Chetu Bakerovi s láskou, Stéphane Belmondo

Chetu Bakerovi s láskou, Stéphane Belmondo

zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.5

Osobnost jazzové legendy Cheta Bakera znovu a znovu nepřestává lákat vynikající instrumentalisty současnosti. Protože v jeho případě nejde o rychlé prsty a mocný dech, ale o výraz, náladu, melodii; prostě návrat technicky vycizelovaného jazzu k písničkové formě. Není příliš mnoho takových pokusů (vyjma samozřejmě vokálních), a ještě méně těch zdařilých, neboť Chet zůstává prostě jedinečný a neopakovatelný. Naštěstí album „LOVE FOR CHET“, jež natočilo STÉPHANE BELMONDO TRIO, patří k těm pokusům, přinášejícím radost i sebenabroušenějšímu kritikovi. Kolekce dvanácti skladeb, spjatých s Bakerem, vyšla 9.dubna na prestižní francouzské značce Nve.

Stéphane Belmondo patří od roku 1980 k předním francouzským jazzovým trumpetistům a křídlovkářům. Pohybuje se po klubech mezi Paříží a New Yorkem nejen s vlastními soubory, ale stihl si zahrát třeba i s Dee Dee Bridgewater, Horacem Silverem, Leem Konitzem, Yusefem Lateefem, Michelem Legrandem a Miltonem Nascimento. Se svým bratrem, saxofonistou a flétnistou Lionelem, se ve společném kvintetu věnují experimentálnímu jazzu (hlavně fúzi se soudobou vážnou hudbou a world music). V roce 2004 vydal Stéphane Belmondo album „Wonderland“ jako poctu jiné výrazné osobnosti, a dokonce nejazzové – Steviemu Wonderovi.

coverV triu, které natočilo nejnovější album, hrají dva vynikající muzikanti. Jesse van Ruller je nizozemský kytarista, který jako vůbec první Evropan získal prestižní Thelonious Monk Award (1995)! Koncertoval posléze např.s Patem Methenym, Georgem Dukem, Mikem Sternem či Royem Hargrovem. Francouzský kontrabasista Thomas Bramerie, stabilní člen Belmondo Quintet, si stihl zahrát s Chetem Bakerem (1987), od roku 1997 působí na newyorské scéně (David Sanchez, Al Foster) a posledních deset let je dvorním basistou Jeana-Michela Pilce.

Takové trio nebylo sestaveno jen tak náhodou. Belmondo se rozhodl evokovat slavné nahrávky, jež Chet Baker pořídil v 80.letech pro dánský label Steeplechase. Na nich s ním hraje též kytarista (Doug Raney) a kontrabasista (Niels-Henning Orsted Pedersen). Absence bicích podtrhuje melodičnost a lyričnost Bakerovy hry. Nejinak je tomu na Belmondově albu „Love For Chet“, údajně prvním ze zamýšlené trilogie, mapujících tři tvůrčí období Cheta Bakera.

Album má dvě polohy. Jedna se vyznačuje jasnou melodičností, zpravidla lyrickou, až jímavou. V těchto baladách figuruje v hlavní roli Belmondo se svou trubkou a především křídlovkou. Hraje spíše v nižších rejstřících, mnohdy v náladě sice drsného, ale přesto něžného mužského hlasu (např. „You Can´t Go Home Again“). Kytarista vedle elektrifikované kytary dvakrát šáhne po akustické španěle, téměř folkově znějící, aby ozvláštnil zvlášť lyrické písně „If You Could See Me Now“ a gospelově zabarvené „I Know the Meaning Of the Words Ever After“, kde se nádherně rozněžní také kontrabas. Nabluesovělou náladu pak trio vtiskne závěrečné perle „On Green Dolphin Street“. Belmondo na album zařadil také dvě skladby, které Chet Baker sice nehrál, ale dozajista by tak učinil, kdyby měl tu příležitost. „La chanson d´Héléne“ napsal Philippe Sarde pro film „Věci života“ (1970) s Romy Schneiderovou a Michelem Piccolim v hlavních rolích. „Tarde“ složil Milton Nascimento a jak známo, Chet Baker měl brazilskou hudbu rád. Najdeme tady také jednu zpívanou věc – v „Blame It On My Youth“ hostuje zpěvák Amin Bouker, jenž zpívá podobně ležérně, srdečně a roztomile jako Chet.

Ovšem uši jazzofila si nejvíc přijdou na své při svižnůstkách, a to převážně v hardbopovém duchu. V některých se swinguje jako o život („I Remember You“, „Seven Steps To Heaven“, „If I Should Lose You“), v jiných se zablýskne kontrapunktické vedení partů („With a Song In My Heart…“) či téměř rockově přímočarý tah („Love For Sale“). A všichni tři aktéři zde vypalují jedno brilantní sólo za druhým!