Jak už bylo avízováno zde, v rámci svého česko-slovenského turné zavítal britský saxofonista IAN RITCHIE dne 22.března také do Kostelce nad Orlicí, městečka ve východních Čechách, které ve svém kulturním domě SK Rabštejn hostilo už leckterou jazzovou hvězdu (Mark Whitfield, Randy Brecker, Harry Waters, Skip Wilkins). Ian Ritchie zde vystoupil dokonce podruhé, letos to bylo opět s jeho projektem SOHO – po loňském New Yorku přišel na řadu Hongkong. A s ním opět mladí spoluhráči: slovenský pianista Tomáš Jochman (hraje m.j.také s Osianem Robertsem, Martou Kloučkovou, Róbertem Rovinou a Filipem Gondolánem) a nadějná česká rytmika – kontrabasista Miloš Klápště (např.kapela Voilá) a bubeník Oliver Lipenský (Quattro Formaggi).
Z nového, ještě dosud nevydaného alba se skladbami inspirovanými hongkongskou čtvrtí SoHo, zaznělo v Kostelci nad Orlicí pět kousků, potvrzujících zvláštní inspirační propojení těchto čtvrtí, ať už jsou v různých světových metropolích. Zní tady latina, reggae, blues, funky, fusion. To vše přetaveno v přehledně strukturované skladby, zbytečně neprotahované, s výraznými riffy, rytmickými figurami a melodickými motivy, a díky klasické kvartetní jazzové sestavě znějí také mnohdy s hard-bopovou sytostí a tahem. Tyto shodné rysy vytanuly také díky tomu, že hned dva úvodní kousky patřily předchozím dvěma částem Soho Projectu – „Soho Square“ z té první, londýnské (2007), je bopovka postavená na groovových základech, „Green Street“ z neworské kolekce („South Of Houston“ – 2013) je naopak hravé reggae. A třeba Miloš Klápště zde vystřihne první ze svých excelentních sól (v němž zazněl i motiv z Ellingtona). Střídaly se svižnůstky s baladami, Ritchieho tenorsaxofon nekvílel, neběsnil, ale zpíval a vyprávěl bez samoúčelných eskapád a přirozeně (jako je ostatně sám Ritchie jako člověk). Pianista Jochman se postupně rozehrál k solidnímu výkonu. Ovšem absolutorium zaslouží rytmika – Pláště patří k našim nejnadějnějším talentům kontrabasu, jeho sóla jsou přímo lahůdková, plná emocí a hráčské virtuozity, a Lipenský patří k neobyčejně citlivým, ukázněným bubeníkům, avšak s výrazově hutnou a pestrou hráčskou technikou. A jsou také vynikajícími aranžéry, kteří si troufli i na perly z pokladnice Pink Floyd – Lipenský upravil „Us And Them“ (z Odvrácené strany Měsíce) a Pláště jednu ze stěžejních cihel ve Zdi: „In the Flesh“. Koncert vyvrcholil nadupaným twistem a posléze blues ve „Filthy McNasty“, Ritchieho skladbě inspirované známým stejnojmenným pivním barem v Belfastu (a za vokální účasti obecenstva), a parádně gradované pecce „Walk Spirit Talk Spirit“ od McCoy Tynera, jediné převzaté skladbě večera, ale opravdu úžasně zahrané! I s dechberoucími sóly všech aktérů…
