Je libo Mozart a jeho tři basetové rohy?
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.9Průměrné skóre

K letošnímu mozartovskému výročí vydal i progresivní label Hevhetia svůj příspěvek, a ne ledajaký – na albu „Mozart – Corni di Bassetto“ znějí opravdové perly, jež pro trio basetových rohů napsal génius Wolfgang Amadeus Mozart. Interpretace se ujalo slovensko-rakouské LOTZ TRIO s hostujícími zpěváky, alias FRIENDS.

Lotz Trio, složené pouze z virtuózů na tento neotřelý, neobvyklý nástroj, vzniklo v roce 2004 a je pojmenováno po fenomenálním výrobci nástrojů a hudebníkovi Theodorovi Lotzovi, který ve druhé polovině 18.století působil v Prešporku (dnešní Bratislavě) a Vídni. Basetový roh, jehož zrod je datován do roku 1760, je jednoplátkový dřevený nástroj, patřící mezi klarinety, přičemž jeho tónový rozsah vyplňuje mezeru mezi tradičním (sopránovým) klarinetem a basklarinetem. Lotz Trio založil slovenský nadšenec a badatel Róbert Šebesta a spolu s ním zde hrají jeho bratr (a jinak znamenitý klarinetista, věnující se soudobé vážné hudbě) Ronald Šebesta a Rakušan Andreas Fink (avšak letos ho nahradil jeho krajan Sylvester Perschler). Debutové album jim v roce 2008 vydal Hudobný fond a vedle premiéry skladby Johana Rösslera „Partita C dur“ tady znějí kompozice soudobých skladatelů, napsaných pro trio basetových rohů (Martin Burlas, Daniel Matej, Marek Piaček). Na Hevhetii je mozartovské album z přelomu roku již druhým počinem Lotz Tria, na tom předešlém z roku 2009 premiérovalo kompozici „Divertissement Pour Trois Cors de Basset“ slovenského skladatele Juraje Družeckého, považovaného za „slovenského Mozarta“.

CD-Mozart_booklet-1Nyní se Lotz Trio věnuje především Mozartovi. Ten skladby pro basetové rohy psal nejvíce v letech 1784-1786, a to pro tzv.Hausmusik, to znamená domácí koncerty, organizované v tomto případě v domě holandského botanika Nikolause Josepha F.von Jacquina ve Vídni, protože pán domu byl sám nadšeným hráčem na basetový roh. Sazba těchto Mozartových trií pro basetový roh, většinou ve formě pětivětých divertiment, je podobna smyčcovému triu, což bylo v té době novátorské: spodní, třetí part basetového rohu koresponduje s violoncellem, střední s violou a první s partem houslí. Basetová tria byla ve střední Evropě na konci 18.století nesmírně populární, dokonce i v kruzích svobodných zednářů.

Lotz Trio hraje na albu skvěle! A Mozartova hudba je svěží, umně napsaná a strukturálně neobyčejně hohatá a hutná. A to se týká zvláště vlastních adaptací z jeho oper „Kouzelná flétna“ (ta má šest částí), „Don Giovanni“ (dvoudílná) a třívěté „Figarovy svatby“. Zpěvnost, tanečnost, hravost, lyrika milostného citu, vášeň, okouzlení, rozvernost, to všechno je tady variováno až k totální hitovosti, to znamená bez ústupků a podbízivosti, aniž by byla jakkoli potlačena líbivost, přičemž všechny tři nástroje jsou neskutečně vynalézavě propleteny a ochuceny o kontrapunkt a nové barvy. Tyto tři kompozice jsou doplněny nádherným divertimentem „Fünfundzwanzig Stücke für drei Bassetthörner“ a závěrečným „Appendixem“ v podobě vznosného adagia. A mezi to Lotz Trio vložilo dvě sady písní cyklu „Notturni“, ve kterých se vyznamenali friends: polská sopranistka Jolanta Kowalska-Pawlikovska, slovenská mezzosopranistka Terézia Kružliaková a slovenský basista Tomáš Šelc. Všichni tři již získali zahraniční věhlas (scény v Londýně, Itálii, Francii, ve Vídni) a třeba Šelc v roce 2012 zvítězil v mezinárodní pěvecké soutěži Ad honorem Mozart v Praze. Písně Mozartova cyklu „Notturni“ za doprovodu tria basetových rohů se blíží tu renesančním, onde barokním motetům, a dodávají tak albu duchovně osvěžující náboj. Vynikající dramaturgický tah! A skutečně jedinečná interpretace, povyšující tuto mozartovskou kolekci na událost roku na poli vážné hudby…

6 komentářů

  1. sono

    Pane Hocku, už dlouho dobu chci zareagovat na Vaše články – prosím Vás, vykašlete se na to. Nejste v žádném případě ten pravý typ pro recenzistu, nedej bože, aby jste nějakou hudbu doporučoval. Raději se vraťte k některému ze svých bývalých zaměstnání, tohle opravdu není vaše parketa .Nic ve zlém. S pozdravem Martin Krest

    Odpovědět
    • Jan Hocek

      Nic ve zlém? Přečtěte si, pane Sono, JAK jste to napsal… a ani jediný argument! Ztrapnil jste se především vy…. Opravdu nic ve zlém, jdu se omluvit svému psu, že musí kvůli mně poslouchat takovou muziku. A jak znám pány Moravčíka, Tesaře, Dorůžku, Polívku, Bezra a další, tak by nebyli moc nadšení vaší chválou…

      Odpovědět
      • Jan Hocek

        A jen pro pořádek… to, že jsem dělal ta zaměstnání, která máte na mysli (a děkuji, že myslíte na mé dobro), mohla doba před Listopadem 1989. Vy jste neměl v ruce bumážku, která by vám zakazovala studium na jakékoliv střední škole, viďte? A pak, když už má člověk rodinu a práce ho stravuje, těžko se studuje…A tak jsem se vzdělával sám. A rád. Dodnes je mi touha po vzdělání doslova rozkoší a potřebou… Víte o tom, pane Sono, že jste se projevil jako velmi zlý člověk?

    • Jan Hocek

      Viz.výše…
      Přeji vám hezký den s těmi jinými nahrávkami…

      Odpovědět
  2. Vladimir

    Myslim, ze komentare typu „Sono“ by mal administrator mazat.
    Neprinasaju nic zasadne do diskusie k danej teme.

    Odpovědět

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..