Warning: A non-numeric value encountered in /www/jazzport.cz/jazzport.cz/wp-content/themes/valenti/library/core.php on line 1457
Hudba, která dokáže zahnat války
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.9Overall Score

Podivuhodnou instrumentální směsicí ambientu, jazzu, acid-folku a rockové psychedelie okouzluje již na druhém albu řecká skupina EZIAK. Na aténském labelu G.O.D.Records (Garden Of Dreams) jim vyšlo album „NO PLACE LAND“, na kterém již více potlačuje jazzové a ambientní prvky ve prospěch ještě originálnější a epičtější fúze – jako kdyby se v malebném řeckém městě Chalkis, kde skupina Eziak v říjnu 2010 vznikla, sešli Brian Eno, CAN, Tuxedomoon a Arve Henriksen. Ale tuhle desku natočili Vaggelis Varis (bicí, perkuse), Xenofontas Athansiou (kytary) a Nektarios Manaras (kytary, křídlovka, elektronika), s nepřesléchnutelným podílem hostujících muzikantů, jejichž příjmení ale uvedena nejsou – Giannis (housle), Zenjungle (tenorsax) a Alexandros (kontrabas, starobylý strunný nástroj arco).

Hned úvodní skladba „Jiddu“ (4:55) obsahuje vše, čím se Eziak může chlubit: chytlavý motiv, acidově hypnotický rytmus kytary a bicích, prosvětlené vyhrávky druhé kytary, hutně jímavý part křídlovky, poryvy a mračna psychedelie, dynamické proměny, gradace a vzletnost. Rozměrnější kompozice „Oceans“ (10:55) je

cover

NO PLACE LAND

výrazně sycena akustickým acid-folkem, podbarveným vlnami ambientní elektroniky, z něhož se vyloupne emotivní křídlovka, a celé je to strukturálně proměnlivé do podoby svity. Klenotem budiž pak „The War Is Over!“ (6:33), jež postupně nabude tvaru od optimisticky nafolkovělé dětské radosti až po rockovou hymnu, zahuštěnou smyčci a saxem, s jedinečnou oslavnou gradací a s melancholií křídlovky ve stylu naší Lesní zvěře. Člověk skoro uvěří, že taková hudba dokáže zahnat všechny války…V nejdelší, jedenáctiminutové kompozici „Tymfi“ aktéři pracují s elektronikou, nad níž bobtná výrazný motiv, nesený křídlovkou, přidávají se gradující souzvuky a kontrapunktické proměny, poté dojde k ambientnímu ztišení, drásanému kyratovými a houslovými vrypy, z něhož se posléze vynoří éterický a zároveň vypjatý tenorsax. Po osmé minutě se skladba rozeběhne se stoupající psychedelickou divokostí až k hypnotickému účinku. Album vrcholí orientálně zabarvenou skladbou „Tzamala“ (9:38) s hutným rockovým spodkem a s finále v podobě zprvu éterické kytary, jež nad tím vším pak poletuje s křikem a sténáním.

Skutečně svěží, emocemi a barvami hutné album, které lze vyslechnout v digitální podobě zde:

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*