Warning: A non-numeric value encountered in /www/jazzport.cz/jazzport.cz/wp-content/themes/valenti/library/core.php on line 1457
Nejazz Jany Koubkové – Smrt standardizmu
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.6Overall Score

Přední česká jazzová zpěvačka JANA KOUBKOVÁ si své sedmdesátiny jaksepatří užívá. „Ještě jsem neumřela,“ nechala se slyšet. „Dá se říct, že čím jsem starší, tím se mi zpívá líp…jen se na to musím pořádně vyspat.“ Nejdříve jí vyšlo výběrové 2CD „Jazz? Oh, yes!“ (recenze zde), také knížka jejích textů a postřehů „Básně z jazzové dásně“. A ta se stala impulsem k novému zpěvaččinu projektu SMRT STANDARDIZMU. Jde o trio s kytaristou Romanem Hampacherem a bubeníkem Janem Červenkou, jež vydalo právě stejnojmenné album, a to na značce Multisonic. A je v mnohém překvapivé. Ostatně – sama Koubková tento repertoár označuje jako „nejazz“.

Čtyřicetiletý Roman Hampacher je zkušeným kytaristou a také lektorem kytarové hry, užívá akustických i elektrifikovaných nástrojů – prošel kapelami Dobrohošť a Irish Dew, nyní koncertuje s Poetic Filharmony. Zde s ním hraje o osm let mladší Jan Červenka, jinak také novinář a lektor mediální komunikace. Díky nim dostalo album spíše folk-rockový nádech, s příměsí různě zabarveného blues a syrového šansonu.

Na devětatřicetiminutovém albu zní 14 písniček, všechny na texty Koubkové, s výjimkou jednoho textu Jiřího Žáčka. O hudební autorství se zpěvačka dělí s Hampacherem, přičemž zpoloviny je kolekce plně z dílny Koubkové. Ta se tak dostává do stejné písničkářské linie třeba s Joni Mitchell, Abbey Lincoln či Cassandrou Wilson. Textová složka je místy drsná, sarkastická, bez příkras, bez jakéhokoliv romantizujícího nánosu.

3Úvodní „Co mám dělat bejby“ Koubková např.zpívá „…požár vichr touhy/už máme za sebou…“ patřičně šansonově hořce a syrově, přidá se také Hampacher a posléze píseň zrockovatí. Následující „Vypadá jak starý plakát“…“můj obličej po ránu/prostě žádný vzácný achát/zájem maj jen sprejeři…“ zní folk-rockově a s bluesovou příchutí, s parádním kytarovým sólem. Koubková zpívá oproštěna zcela od jakékoli jazzové ekvilibristiky, čímž vynikne ještě více text. Hodně úderná, téměř rocková, nabluesovělá „Smrt standardizmu“ překvapí free-jazzovou erupcí v mezihře, před kterou Koubková odsekává „Kam vlezu/vrazím do standardního jazzu/kam vlezu tvrdě narazím/že prý už nejsem/co bejvala jsem v jazzu“. Ve zfunkovělé „Fakt seš dobrej muzikant“ dokonce Koubková rapuje, aby pak odzpívala a´capella hořkobolně drsný, až surově realistický text „Důchodce z Vinohrad“ (…“nemá šanci nic neukrad/a z toho co vymočil/vůbec nic nezúročil…“). Následuje instrumentálka „O čem to vlastně je“, kde se blýsknou samozřejmě Hampacherovy kytary, přičemž vystřihne nádherné sólo také ve výtečné bluesové svižnůstce „Chtěla sem víc než ty“. Za vtipného kytarového doprovodu (a´la Reichův minimalismus) Koubková recituje s vokálními ozdůbkami nápaditý text v miniatuře „Tekutý milenec“: „To je věc/tekutý milenec/nejdřív vás nakopne/pak lehce zakopne/má vás úplně celou/celou i oblečenou/pak náhle nic/…do prčic!“ Více do šansonu je melancholická píseň „Dala sem si sklenku“, rockovým tahem je naopak vystavěn „Hotel Domingo“, ještě syrovějším rockem „Hymna podzemí“. Jazzovější podobu blues nalezne posluchač v „Knajpa blues“ („…čelem k flaškám/k lidem zády…“), kde zpěvačka vystřihne i vokální sólo ve stylu trubky Milese Davise, rockovější podobou je sycen „Blues pro Janu K.“ se Žáčkovým textem („Když ti život zmydlí tvář i pozadí/Mr.Jazz ti řekne: děvče nevadí/čert vem všechny chandry čert vem hnus i děs/nejvěrnější přítel člověka je jazz…“). V miniatuře „Leklá hekla“ oceníte Koubkové nonsensový text: „Leklá hekla/která s sebou sekla/snopy žlutých klasů/měla málo času/vyhrávat na basu/a tak si klekla/přitom strašně hekla/a bylo po vtákách/…Ách!

A mimochodem – tak vydařený booklet se v našich luzích a hájích taky hned tak nevidí (Iveta Kratochvílová)!

Zbývá ještě informovat o nejbližších koncertních aktivitách Jany Koubkové. Všechny se jeví býti ve velkém stylu. Dne 1.října se bude v Brně (Besední dům) konat narozeninová hudební párty – v první polovině vystoupí Jana Koubková Quartet, ve druhé pak Smrt standardizmu, aby pak v závěru všichni zúčastnění zazpívali „Fragile“ od Stinga. 6.října proběhne v pražském Jazz Docku (od 19.00) křest CD „Smrt standardizmu“, a to za účasti kmotrů Michala Pavlíčka a Jiřího Žáčka. 13.10. vystoupí Smrt standardizmu v královéhradeckém Springfield Clubu v rámci festivalu Jazz Goes To Town. Dne 1.listopadu v pražském divadle U hasičů se odehraje další narozeninová párty Jany Koubkové, a to s hosty Michalem Pavlíčkem, rytmickou úderkou Vacík+Vitouš+Zangi a pravděpodobně také souborem Clarinet Factory.

Jako předkrm si můžete ukázky z alba „Smrt standardizmu“ poslechnout zde:

http://bandzone.cz/smrtstandardizmu

 

 

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*