Otto Hejnic Trio vydalo nebeské album standardů
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.7Overall Score

Po svém úspěšném debutu „One“ (recenze zde) vydalo nyní OTTO HEJNIC TRIO opět na značce Hevhetia nové album – jmenuje se „Standards One“. A jak titul napovídá, tentokrát nejde o album autorské, ale sestavené s jazzových standardů. Sázka na jistotu? Těžko. Kapelník mi k tomu řekl: „Bylo to ai trochu odvážné, nahrát ty standardy, vždyť to všichni znají a zahráli to opravdu všichni, ti největší střelci. Možná právě proto jsme je udělali i my, byla to výzva. Ale když se někdo rozhodne zahrát standardy, tak aby to fungovalo, tak tomu musí přinést něco nového, nějak osobitého… a to si troufám říci, že se nám to podařilo. Prostě jsme tam i my tři.“

A jako recenzent (a hlavně jazzový fanoušek) musím Hejnicova slova potvrdit. To album se Ottu Hejnicovi za bicími, Josefu Fečovi za basou a Ondreji Krajňákovi u piana jednoduše povedlo! A nejen svébytným uchopením již daného, ale mezi ty známé fláky vložili dvě krátká interludia (0:55 a 0:53) a závěrečné postludium (1:37). Ty vznikly spontánní společnou improvizací, jako by zachycovaly momentální tvůrčí rozpoložení v průběhu nahrávacího procesu. Však se také vymykají standardním náladám, a jak mi Hejnic prozradil, trio nahrálo několik verzí a na album pak zařadilo ty nejvhodnější.

Obal CD - titulni stranaAlbum začíná pěkně zvostra! Bebopovku Charlieho Parkera „Scrapple From the Apple“ si všichni tři protagonisté vychutnají jaksepatří i sólově a požádně výbušně, na to vemte jed! Latinu „Besamu Mucho“ naopak pojímají více lyričtěji, aby pak s mocnější emocionalitou vyznělo nádherné Krajňákovo sólo. Slavnou, původně soft-rockovou pecku „Feelings“ hraje Hejnicovo trio zprvu s potlačovanými emocemi, Krajňákovo piano zní chopinovsky, hrané lehkými prsty, aby se v závěru lyrická nálada vzepjala k vypjaté emocionalitě eruptivního sóla bicích nad rockově přímočarým riffem basy a piana. Zařazením (a především způsobem interpretace) neskutečně nádherné Garnerovy perly „Misty“ mne Hejnicův trojlístek potěšil nadmíru – podařilo se mu vyhmátnout ono poetické gró balady, neboť ji oprostil od nánosu zbytečné virtuozity, a dokonce ji s grácií lehounce dekonstruoval, aby jí pak ve finále dodal naléhavost. A Fečův sólový part je snad už z jiného, rajského světa… Stejně tak uchopení titulní skladby z iniciačního filmu mého dětství „Vinnetou“ (v roce 1963 hudbu napsal Martin Böttcher, mimochodem dodnes činný – je mu 87 let). Tu umně vygradují až do nebe a Fečo opět vystřihne jedno ze svých pohádkových sól. A doslova vzorovým příkladem tvůrčí interpretace standardu je „Stella By Starlight“, který trio pojme nejdříve niterněji, intimněji, aby se ponořili co nejhlouběji, poté kompozici hardbopově vygradují a v konečné fázi opět zlyričtí, několik taktů zazní dokonce blues a ve finále nesmrtelný swing. Bravo!

Ještě zbývá dodat, že Otto Hejnic Trio album „Standards One“ pokřtí dne 25.září v pražském Jazz Docku (kmotry budou dvě legendy, herecká Josef Abrhám a jazzová Karel Růžička). A kapelník mi ještě prozradil, že trio má nyní již zpoloviny natočený materiál na další desku, tentokrát autorskou (měla by vyjít v příštím roce), a na regulérním CD by se měla objevit také Hejnicova hudba (pro kvintet) k filmu „Hoteliér“ Josefa Abrháma ml. (2013)!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.