Snad symbolicky na den sv. Kateřiny připadl poslední den základní vojenské služby Philipa Catherine. Právě toho dne obdržel belgický kytarista dopis od houslisty Jean-Luca Pontyho z Mahavisnu Orchestra s nabídkou spolupráce, nabídku přijal a od té doby se již muziky nevzdal. Mistrovství jeho hry si budete moci vychutnat v doprovodu výtečných hudebníků, slovenského AMC tria a to 24. září v pražském klubu Jazz Time.

Catherine se narodil za druhé světové války v Londýně, po jejím skončení se ale jeho rodina přestěhovala nazpět do Bruselu. Hudba jej ovšem provázela všude již od kolébky, vždyť dědeček hrával první housle v Londýnském symfonickém orchestru. K tomu, aby se chopil kytary stačilo slyšet nahrávky George Brassense a Django Reinhardta, stejně jako amerických jazzových velikánů Milese Davise, Johna Coltrana nebo Clifforda Browna. První učitel jej zasvětil do tajů improvizace a již v osmnácti brázdil Evropu po boku amerického varhaníka Lou Bennetta. Klíčová pro něj byla spolupráce s Pontym, který jej v roce 1971 přizval do svého kvintetu. Ve stejném roce vychází i první Catherinova nahrávka s názvem Stream, v letech 1974-1975 následovaly kritiky vysoce ceněné desky September Man a sólová Guitars. Někdy mezitím také úspěšně absolvoval tříměsíční stáž na prestižní Berklee School v Bostonu. Podívate-li se na seznam jmen se kterými spolupracoval, máte pocit, že listujete jazzovou encyklopedií. Chet Baker, Charles Mingus, Dexter Gordon, John McLaughin, Richard Galliano, Larry Coryell. Mnozí jej považují za zakladatele belgického jazzu, o jeho popularitě a nadání svědčí i řada hudebních ocenění, z těch nejznámějších jmenujme alespoň cenu cenu „Django d’Or“ pro nejlepšího frankofonního hudebníka, kterou získal v roce 1998. Od roku 1997 spolupracoval Catherine s labelem Dreyfus Records, na kterém vydal řadu pozoruhodných alb, co deska to řada zvučných jmen.

V lednu 2014 představil německý label ACT novou sérii nahrávek dvojic, kterou nazvala Duo Art, Catherine se v této kolekci představil s kontrabasistou Martinem Windem.

amctrioNázev prešovského AMC tria skrývá iniciály příjmení – Petra Adamkoviče, Martina Marinčáka a Stano Cvancigera. Společně hrají už jednadvacet let a sami sebe označují za trio bez leadera. Všichni tři se na tvorbě podílejí stejnou měrou. Od hraní jazzových standardů se postupně přesunuli k výhradně autorské tvorbě a v současné době patří k tomu nejlepšímu, co nabízí (nejen) slovenský jazz. V jejich tvorbě najdete ozvěny východoslovenského folklóru, stejně jako harmonické postupy známé z vážné hudby. Důležitější než improvizace je pro ně samotná melodie, díky tomu se jim daří oslovovat široký okruh posluchačů. V roce 2006 vydali u košického labelu Hevhetia nahrávku Thor Iza, která obsahuje až na jednu výjimku (Amazing Grace) výhradně autorské skladby.

AMC Trio si ke spolupráci vybírá zajímavé hosty, třeba švédského kytarového virtuóza Ulfa Wakenia, se kterým natočilo u Hevhetie i dvě kritikou dobře přijatá alba, Soul of the Mountain (2008) a Waiting for a Wolf (2011). Dalším zvučným jménem, které si AMC trio pozvalo ke spolupráci, je legendární trumpetista Randy Brecker. I z této spolupráce se zrodila deska One Way Road to my Heart u německého vydavatelství Moosicus, za kterou získali slovenskou hudební cenu Radio Heads Awards. Dlouhodobě kolaborují i s dalším jazzovým trumpetistou, Michaelem Patchesem Stewartem.

Vstupné: 240 – 300 Kč

Odkazy:

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..