Horké tváře houslisty Kvernberga

Horké tváře houslisty Kvernberga

Když mu bylo 16, táta-muzikant mu pustil legendární desku „Two Of A Kind“, kterou v roce 1965 natočili dva fenomenální jazzoví houslisté – Svend Asmussen a Stephane Grappelli. A bylo rozhodnuto! OLA KVERNBERG se rozhodl naplno věnovat houslím…

MI0002354368Tento současný nejlepší norský jazzový houslista se narodil v roce 1981 nedaleko města Molde. Jazz nemohl neslyšet – v tomto městě se již od roku 1961 odehrává každoročně mezinárodní jazzový festival, navíc jeho rodiče, strýcové a tety byli činní muzikanti. Díky nim nasával také lidovou hudbu. V roce 2000, kdy studoval ještě na střední škole, se jako hostující houslista představil v souboru Jon Larsen Hot Club de Norvege při jejich vystoupení na Django Festivalu v Oslo. Byl to triumf. O několik měsíců později již s touto gypsy-swingovou kapelou a s fenomenálním kytaristou Jimmym Rosenbergem natočil album. Ve dvaceti začal studovat na Vysoké škole múzických umění v Trondheimu a stal se členem nejlepšího norského bigbandu Trondheim Jazz Orchestra. V roce 2003 koncertoval a nahrával tento bigband s Patem Methenym.

MEDIA-ELEMENT-202V roce 2000 založil vlastní trio. Nejprve s americkým kytaristou Dougem Raneyem a basákem Steinarem Raknesem. Tuto sestavu zachycuje debutové album „Cats & Doug“ (Hot Club Records 2002). V roce 2004 nahrazuje kytaristu bubeník Hakon Mjaset Johansen, o rok později dostává Ola Kvernberg Trio nynější podobu, to jest s bubeníkem Erikem Nylanderem a baskytaristou Steinarem Raknesem. Následující rok jim na svém labelu Jazzland Recordings vydává (a produkuje) album Bugge Wesseltoft – „Night Driver“, podle mnohých nejlepší skandinávské jazzové album roku 2006. Kritika se o něm vyjadřovala jako o zjevení – jeden kritik dokonce napsal, že „Kvernbergovy housle znějí odlišně od všeho, co jsem dosud slyšel!“ Druhé album „Folk“ (2009) výsadní postavení houslisty potvrzuje, navíc je celé sestaveno výhradně z jeho kompozic, ovlivěných větší měrou norskou lidovou hudbou a jemnou elektronikou. Zatím posledním albem tria je „Northern Tapes“, natočené v roce 2011 ve věhlasném ambientním Ocean Sound Studio na severozápadním pobřeží Norska. S posilou dalšího bubeníka (Borge Fjordheim) nám Ola Kvernberg Trio předkládá znamenitou fúzi jazzu, klasického romantismu, folku a bluegrassu. Po právu se deska umístila v první trojici norských alb roku.

Ola Kvernberg Trio - Bergen Jazzforum

Dalším Kvernbergovým projektem je oktet Liarbird, který sestavil z nejtalentovanějších jazzových muzikantů v zemi (např. Mathias Eick, Hakon Kornstad). A hned jejich albový debut „Liarbird“ získal norskou Grammy jako Jazzové album roku 2012. Velmi proměnlivá, typicky barevná, avantgardou i folklórem poučená hudba se dočká ještě do konce tohoto roku (nejpozději na počátku roku příštího) svého pokračování.

Liarbird Kolben 17.09.2011

V loňském roce vydal na experimentálním labelu Rune Gramofon své první album progresivní jazz-rockový soubor Grand General, v jehož čele stojí opět Ola Kvernberg, navazující zde na odkaz Jerry Goodmana a Jeana-Luc Pontyho z bájných Mahavishnu Orchestra.

Od roku 2010 vystupuje Kvernberg také v duu se zpěvačkou Kirsti Huke, a to jako Kirsti & Ola. Houslista tady rozšiřuje instrumentační arzenál ještě o violu, mandolinu, klávesové nástroje, perkuse a elektroniku, aby tak vlastní písně, inspirované skandinávskými baladami, i písně převzaté (Nick Drake, Tom Waits apod.) vyzněly co nejsytěji.

Prozatím posledním Kvernbergovým koncertním i nahrávacím projektem je trio GammalGrass, který kromě lídra tvoří ještě Stian Carstensen (akordeon, banjo, mandolina, lapsteel) a Ole Morten Vagan (kontrabas). Nyní natáčejí debutovou desku, plnou originální fúze amerického bluegrassu a norského gammaldans, což je druh lidové taneční hudby.

Gammalgrass - Paganini Perpetuum mobile (live, 2009)

A aby byl portrét tohoto výjimečného muzikanta jakžtakž zkompletován, je nutné se zmínit také o Kvernbergovi jako o skladateli filmové hudby. V roce 2013 obdržel cenu Amanta Awards (norského Oscara) za nejlepší filmovou hudbu roku, a to k filmu „Chasing the Wind“ (režie Rune Denstad Langlo). Ten se pod názvem „Dohonit vítr“ promítal také letos na jaře i u nás v rámci Febiofestu…