Dalším pozoruhodným hudebním koněm ve stáji slovenského vydavatelství Hevhetia, jež letos vstupuje do třináctého roku své existence, je improvizátor, skladatel a vystudovaný estetik JÚLIUS FUJAK. Ten pro Hevhetii natočil tři samostatná alba a dvě DVD, podílel se také na dalších albových projektech, vesměs nesmírně zajímavých.

Julo Fujak se narodil 10.října 1966 v Žilině. Mezi lety 1988 – 1998 stál v čele významných alternativních rockových kapel Teória Odrazu a Otras, v letech 1999 – 2001 spolupracoval s triem Zloději uší. V roce 2000 založil příležitostné těleso alternativní hudby napříč žánry tEóRia OtraSu. Hrál s Mariánem Vargou, Hansem W.Kochem, Martinem Burlasem a dalšími představiteli evropské scény volné improvizace a experimentální hudby. Viz. např. recenze na JazzPortu.

S českou legendou Mikolášem Chadimou vytvořil improvizační duo Xafoo. Záznam jejich vystoupení na pražském festivalu Alternativa v roce 2009 vyšel (samozřejmě díky labelu Hevhetia) o tři roky později na albu, které sklidilo nadšené kritiky i v zahraničí.

d9e60c99c1aa1ef57d12fde8b55f3dbeV roce 2007 vyšlo album „Jánošík“. Jde o živou nahrávku z obnovené premiéry legendárního němého slovenského filmu z roku 1921 v Domě umění Fatra v Žilině dne 10.září 2006. To znamená v místě (dříve Grand Bio Umiverzum), kde se film Jánošík poprvé promítal (3.ledna 1922). Filmový pás se poté ztratil a po mnoha letech znovunalezený byl zrestaurován a dodatečně zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Živou hudbu k filmové projekci hráli a natočili Vladimír Merta (zde nikoli jako písničkář, ale zdatný instrumentalista: renesanční loutna, kytara, fujara, klarinet, perkuse), mezzosopranistka Jana Lewitová (kromě vokálu též viola a harfička), autor projektu Julo Fujak (preparovaný klavír, cimbál, perkuse) a jeho tEóRia OtraSu (zde violoncellista Jan Kavan, houslisté František Nozdrovický a Stano Palúch, kytarista a elektronik Peter Šimánsky a turntablista DJ Fero). Album obsahuje několik jedinečných bonusů, kromě téměř třináctiminutové volné improvizace „O Jánošíkovi“ také šest video ukázek z restaurované verze filmu s příslušným hudebním doprovodem. Pokud byste čekali popisný folklór, potažmo pseudofolklór, chyba lávky! Všichni aktéři tvoří bezprostředně, přímo na místě ad hoc, svébytnou hudební svitu, jež ze slovenského folklóru sice čerpá, ale necituje, nevykrádá, neboť jej přetváří v originální, dramaticky strukturovanou kompozici na pomezí folku, rocku, jazzu a soudobé vážné hudby, která dotváří filmový děj, nikoli pouze koloruje. Za geniálně vtipný nápad považuji umístění tří (sušených) zrnek hrachu do obalu CD.

2f81397504d8361a5bd8e48317e25410V roce 2010 Hevhetia vydává jedno ze svých nejoriginálnějších alb: „Konvergencie do vrecka“. Július Fujak se evidentně nechal inspirovat estetikou Vargova slavného dvojalba „Konvergencie“ (pro mnohé Slováky a Čechy přímo iniciačního), což naznačuje již obal. Také obsahuje různé polohy hudebního vyjadřování, od volných improvizací až po písně z rodu šansonů. A samozřejmě proměnlivou účast různých hostujících instrumentalistů. Úvodní ukázky „Z obskúrne virtuálneho muzikálu Wolandia“ (na motivy z Bulgakovova románu Mistr a Markétka) otevírá skladba „Strateni v nakupnom bludisku“, v níž exceluje kromě Fujakova klavíru, varhan a plastických kelímků legendární experimentátor z Austrálie, houslista Jon Rose, a saxofonista Mikoláš Chadima. V následujících třech písních müllerovského espritu dává o sobě vědět Braňo Jobus, slovenský zpěvák, hudebník a zakladatel festivalu Vrbovské vetry.

„Komprovizácie v sieti“ přináší tři explicitní (vý)plody volné improvizace – dvě s britským avantgardistou Veryanem Westonem jako klavírní duety (přičemž Fujak užívá preparovaného piana a také ozvučených objektů), plus mistrně vystavěná „Jáma a kyvadlo“ se saxofonem Chadimy a akordeonem Petera Katiny.

Estetikou Martina Burlase a Ivana Csudaie z časů jejich „9 Easy Pieces And Other Songs“ je znatelně ovlivněno pásmo „Nepopulárne piesne“. Je jich devět a mají nejblíž k šansonům – Fujak si zde vystačil pouze s klavírem a akustickou kytarou, sám tu také zpívá (a velmi eklekticky). Ve čyřech písních obtěžkává lyriku zneklidňující elektronikou Jan Boleslav Kladivo, jeden z nejlepších slovenských zvukových experimentátorů. V křehké písni „Do pierok“ pak slyšíte navíc Mertu, „Srdce plné farieb“ odzpívá se svou nezaměnitelnou poetikou hlasu Zuzana Homolová, v „Tu“ (in memoriam Miles Davis) exceluje syrový part polnice (hostující Šteko), „Na chrbtě“ je záležitostí zpívajícího herce Robo Rotha.

Album vrcholí elektroakustickou kompozicí „Pentrofónia“, která vznikla na objednávku Čro-Vltava pro projekt R(a)dio(custica). Fujak se nechal inspirovat svým a bratrovým dětstvím (však také je občas slyšet i akordeon Jána Fujaka). „Pentró“ znamená v kysuckém nářečí „půda“ a celá kompozice vychází ze zvuků, jež evokují čas objevných výprav na půdu dědova venkovského domu. Tam kluci objevili zaprášené hudební nástroje, jako buben, akordeon a malý, tzv.chodníkový cimbál, také tam bylo staré lampové rádio, a na to všechno se pokoušeli hrát. Julo Fujak vytvořil úžasnou zvukovou koláž, a to pomocí nejen jmenovaných artefaktů z dětství, ale také zvukových objektů, varhan a preparovaného klavíru, jenž dokáže znít i jako cembalo. A protože i já měl se svým bratrem podobnou půdu našeho dětství, toto zvukové plazma mi zní jako ta nejúžasnější hudba!

Přečtěte si první díl série: HUDEBNÍ KLENOTY ZE ŠPERKAŘSTVÍ HEVHETIA – 1.ČÁST

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..