109392Sál v nově zprovozněném pražském koncertním prostoru Forum Karlín se 11.6. naplnil nahořklými fanoušky z předkapely COLD CAVE, která svojí snahou o další synthpopové klišé sál dokonale připravila o chuť na každou další píseň. Ač snažně, ale tak neuspěšně předváděli předvídatelnou show plnou sténavých vokálů, jež doplňovali úsměvnou vizualizací…

Nástup NIN byl proto odměněn nedočkavým a vytrpeným hřmotem fanoušků.

Technický zvuk písně „Me, I´m not“ byl odpovědí a zároveň vyčaroval novou atmosféru, která dokonale pohltila celou arénu. Méně svižný rytmus nahradily tóny písně „Copy of“, jež docelila a potvrdila návrat NIN v plné kráse. Opona padá, kapela představuje nové, již v pořadí osmé album, a lidi ač trochu neduvěřivě, ale přece jenom začínají chápat nové triky „Hesitation Marks“.

Doslova neotřelé, doposud neprobádané podoby NIN to ani nebyly – nové album spíše připomíná předešlý projekt „How destroy the angels“, na kterém se Trent Reznor podílel se svojí ženou, jež se dokonce postarala o vokál, ale píseň „Copy of“ jaksi oficiálně vypustila novou vlnu, která možná narušila vztah zapřísáhlých fanoušků ke staré, agresivně zdeformované elektronice… Na podiu stála technicky seřízená kapela, co ze sebe loudila postupně gradující se masáž uší. Na vokálech založený refren doprovázel celý sál. Bez zbytečných odstupů mezi pisněmi zazněly další fláky ze starších alb „Broken“ a „Pretty Hate Machine“.

Koncert byl zkrátka takticky propleten osvědčenými hity, na něž čekal snad každý: např. „March Of the Pigs“, „Closer“, „Piggy“, „Reptile“ a samozřejmě „Hurt“ která se zaručeným ohlasem ukončila vystoupení. Trent v nových písních překvapil svým čistým zpěvem a zaručil maximální požitek třeba z opusu „Find My Way“ nebo „Come Back Hounted“.

Obava z toho, zda bude nové album fungovat v porovnání s osvědčeným aromatem vyřvané klasiky, byla smyta, a k tomu vše, co ten večer odeznělo, předčilo moje očekávání!

Co píseň, to vizualizace, jež mistrně podtrhla pocit z každé písně, co píseň, to by stačilo na naplnění celého koncertu. Jistě, nebyl to koncert z roku 94 ve Woodstocku, krvelačný a nabitý čímsi, co rozptýlilo všechny udy široko daleko, ani rozmlácená bicí soustava, která však posloužila až do konce koncertu. Jisté je, že NIN odehráli víc, než jen pouhou profesionálně odvedenou práci.

Na závěr nutno podotknout, že za celkový požitek z koncertu sklidil obdiv celý tým. Postaral se o naplnění vizuální stránky a dokonalého nazvučení, neboť perfektní a plastický zvuk je pro kapelu nezbytný, protože specifický.

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*