Warning: A non-numeric value encountered in /www/jazzport.cz/jazzport.cz/wp-content/themes/valenti/library/core.php on line 1457
Rebecca Bergcrantz se odpoutává od slavných rodičů
zvuk
hudební úroveň
obal desky
3.5Overall Score

Švédská zpěvačka, hráčka na elektronické klávesové nástroje a písničkářka Rebecca Bergcrantz vydala pod názvem své kapely Raindear debutové EP „The Game“. Čtyřpísňové CD vydal počátkem března label Vanguard Music Boulevard, sídlící v Malmö, na kterém vydávají alba její rodiče: švédský jazzový trumpetista č.1 Anders Bergcrantz a význačná skladatelka soudobé vážné hudby Anna-Lena Laurin (např.loňské album „The Painter“, obsahující společnou svitu, inspirovanou uměleckými a životními peripetiemi malíře Vincenta van Gogha).

Rebeččin soubor Raindear se objevil teprve na podzim loňského roku. Pouhé tři týdny před prvním veřejným vystoupením přibyli k zakladatelce basák a kytarista Olov Domeij a bubeník Anton Martinez Matz, ale kapela okamžitě zaujala hudební veřejnost a hledače talentů. EP „The Game“ bylo natočeno v nejlepším studiu v Malmö, Tambourine Studios, mix a mastering se již ale uskutečnil v Londýně, kam mezitím Rebecca přesídlila. A zde také na konec léta chystá regulérní album.

avatars-000072261763-2e5r4s-t500x500Její sytý, rozpětím široký, spíše ale níže položený hlas, občas trochu zastřený, „zdobí“ (uvozovky vysvětlím) kromě titulní písně „The Game“ další tři výpovědi o zmatcích mladé dívky a´la „puzzle v hlavě“, o jejích bezesných nocích v důsledku nebezpečí, jež skýtá dospívání, o zlomeném srdci, „kdy padá i vypadává z lásek“, písně, z kterých vybuchují smutný smích, šťastné slzy, také se tančí, když se sní, a sní, když se tančí: „Grown Ups“, Night Wish“ a „Infinite Denial“. Vesměs se jedná o umně vystavěné písně ve stylu melodické, až filmově dramatické indie-electro s patrnými vlivy jazzového frázování a world music – místy dost silně (a na můj vkus až příliš) evokuje Natashu Atlas a Ofru Haza. Dalším nepřesléchnutelným zádrhelem je Rebeččina podivně zahuhlaná angličtina (není to švédština, že ne?), která se blíží jakési němčině – což s sebou nese evokaci oněch protivně rozvrkočených zpěvaček „Neue Deutsche Welle“ raných osmdesátých let, takže na vás tu a tam vyjukne i „královna NDW“ Nena. Tomu totiž odpovídá i elektronický sound, včetně rytmů a syntezátorových vyhrávek a podmaleb.

Je to škoda. Jak říkala moje babička, „je to v ní jako v koze“. Jen potřebuje vyzrát. Doufejme, že to do léta stihne – pak to album bude bomba!

Zatím vezměte zavděk jejím EP „The Game“ (a můžete se mnou klidně nesouhlasit):

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*