Kráska a zvíře na novém albu Iordache
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.6Průměrné skóre

Rumunský jazz zavelel k útoku! Prapor zvedl znamenitý saxofonista a flétnista Mihai Iordache!

Takové titulky by si také zasloužilo čtvrté album IORDACHE, které se jmenuje „Garden Beast“ a vyšlo před nedávnem na Mihaiově vlastním labelu Fiver House Records…

Mihai Iordache (ročník 1967) se narodil a žije v Bukurešti. Vlastní soubor, nazvaný jednoduše Iordache, založil v roce 2003. Zpočátku byl inspirován především „space free-jazzem“ Sun Ra Orkestra, posléze se sound přelil spíše k Donu Ellisovi. Soubor dosud vystupoval po klubech a festivalech nejen doma, ale také např.v Maďarsku, Belgii, Lucembursku a Izraeli. Předchozí album „One Life Left“ (2012) bylo přijato fanoušky i kritikou s nadšením a bylo označeno jako „new cool jazz pro 21.století“. Nové album je však jiné, více funkové. Kromě lídra se na jeho natáčení podíleli trumpetista Sebastian Burneci, trombonista Florian Radu, klávesák Toni Kühn, kytarista Dan Alex Miltrofan, bubeník Tavi Scurtu a hráč na elektrickou basu Utu Pascu.

Cele autorské album „Garden Beast“ tvoří 8 výhradně Mihaiových kompozic. Ovšem s tím, že ve dvou případech cituje ústřední témata, vypůjčená z jiných skladeb. Samozřejmě je tento fakt na obalu uveden. Týká se to nafunkovělé svižnůstky „Captain Rabbit“, které dominuje výrazný motiv z „Funiculi Funicola“ od Luigiho Denza (z roku 1980), a „My Dog Zorro“, electro-hancocovsky laděného a kompozičně zajímavého kusu, jenž je postaven na motivu ze skladby „Echinox“, kterou se v roce 1983 proslavila rumunská legenda Marius Popp.

iordacheFunk používají Iordache spíše jako koření, nikoli jako hlavní stavební kameny. V tom je jejich jedinečnost. Přesvědčují o tom hned v úvodní, titulní kompozici, ve které se projevuje další devíza souboru: vynikající sazby dechů, samozřejmě parádní sólový altsaxofon, ovšem ani trombonista se nemíní zahanbit. Postupem času se vedle lídra sólově prosazuje hlavně trumpetista (např.v „Pond Reflections“), kytarista (až rockově vypjaté sólo v „Summer Rain“) a samozřejmě hráč na klávesové nástroje.

První vrchol alba přichází se čtvrtým trackem, skladbou „Spider´s Dinner“. Nepravidelně odsekávané dechy, zahuštěné komplikovanější rytmikou, proměnlivá struktura i dynamika, v sólovém chorusu altky jsou slyšet kosmické free zvuky, stejně tak v trubce, jež vybuchuje nad nabroušenou kytarou – móóóc podařený flák!

Album vrcholí patřičně v závěru, a vrcholí dlouho, přes 12 minut – neboť obě poslední kompozice jsou opravdu parádní! Nejdříve zazní balada „Magnolia“, ve které hostuje se svým vokálem (ne nepodobným Ivě Bittové) zpěvačka Sanem Kalfa. Její hlas se jako chorál klene nad barevným instrumentálním tokem, ve kterém klávesy evokují akordeon a rytmika tepe jako srdce. Trombonista zde pak vystřihne své nejlepší sólo. A závěrečná, dramaticky stavěná vypalovačka „Earthworm“ pak korunuje velmi sympatický výkon Iordache. Sycená nejen funkem, ale také neworleánskou smuteční dechovkou a posléze nabušeným jazz-rockem s kulometnými dechy, rockovým spodkem, divokými sóly kytary, saxofonu a syntezátoru, zakončená změtí, při které jste rozhodnuti si CD pustit znovu.

Dalším nepřehlédnutelným kladem alba „Garden Beast“ je výrazný cover, jenž je dílem mladé a nadějné výtvarnice z Bukurešti, která si říká Medicine Madison. Evokuje barevnost rozšířeného vidění z obalů art-rockových desek z počátku 70.let…

Podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

*