Jazzový kvartet + symfonický orchestr = malíř
zvuk
hudba
obal
4.4Průměrné skóre

Není to zase tak neobvyklé, když se spojí jazzový sólista se symfonickým tělesem – v našich luzích a hájích to činívá poměrně často třeba trumpetista Jan Hasenöhrl s Českým národním symfonickým orchestrem. Podobné pokusy mají za sebou Nicolas Payton, Wayne Shorter, Joe Zawinul, Anthony Braxton, Don Cherry, Randy Brecker, Dave Liebman či Herbie Mann. Nyní se k tomuto hvězdnému výčtu řadí také ANDERS BERGCRANTZ.

Anders Bergcrantz je švédský trumpetista č.1. Narodil se v roce 1961 v Malmö a působí zde dodnes. Koncertoval a natáčel (jako lídr má na svém kontě již osm alb) nejen s domácími hvězdami jazzového nebe (jen namátkou: Bobo Stenson, Jonas Kullhammar, Vincent Nilsson, Palle Danielsson), ale také s jazzmany světové extratřídy: Richie Beirach, Ron McClure, Adam Nussbaum, Rick Margitza, Dave Liebman, Michael Brecker, Benny Golson, Billy Harper…

1425673_559220577504916_1744456069_nJeho manželkou je význačná švédská skladatelka vážné hudby ANNA-LENA LAURIN. Ta mu napsala sólový part ke své pětidílné svitě „The Painter“, inspirované osobností malíře Vincenta van Gogha. Na sklonku loňského roku pak na labelu Vanguard Music Boulevard vyšlo stejnojmenné album, které trumpetista Bergcrantz natočil se švédským NorrlandsOperan Symphony Orchestra (pod taktovkou slovutného Matse Rondina) a se svým kvartetem, jenž tvoří ještě pianista Robert Tjäderkvist, basista Patrik Grundström a bubeník Ulrik Ording. A jen tak mimochodem – ono symfonické těleso je dvojnásobným držitelem Grammy! Původně bylo založeno jako vojenský dechový orchestr již roku 1841, smyčcové sekce přibyly až v roce 1974. Tuto informaci nezmiňuji jen tak pro nic za nic – proto asi dechové sekce znějí na nahrávce místy jako regulérní jazzový big band! Natolik jsou vycizelované…

„Toto CD je novou fází mého hudebního života,“ říká ve sleeve-note Bergcrantz. „Anna-Lena mi dala dostatečné množství svobody, a tudíž příležitosti vyjádřit se naplno, ať už barvami, rytmem, dynamikou, harmonií, takže jsem mohl interpretačně doslova rozkvést.“ A tato slova nejsou ani zbla přehnaná. Svita trvá 44 minut a pouze v jedné části (a to IV. „Touches“) nehraje jeho trubka hlavní sólo.

frammsida-tryckklar1Pozoruhodným rysem instrumentace budiž to, že po většinu času se jazzový kvartet neodděluje od symfonického orchestru – čistokrevné jazzové jízdy se dočkáte pouze ve III.části („Sunflowers“). Jenže svita přesto zní velmi jazzově, že by se za ni nemusel stydět Duke Ellington ani Oliver Nelson. Symfonické žestě hrají občas v pravověrných big-bandových sazbách, celý orchestr včetně smyčců dokáže jazzově frázovat – zvláště, když je „hnán“ Bergcratzovým kvartetem, jako je tomu třeba v části II. („Absinth Minded“). Přitom však svitě nechybí patřičný velkolepě plnokrevný symfonický zvuk a´la Igor Stravinskij (úvodní part „Cypresses“), ozvěny vlámské lidové hudby, expresionistické prvky (v závěrečné části „Twilight“ je umně zakomponováno dokonce bolero!) a další atributy bohaté tonální hudby. Co se týče jazzových výkonů, absolutní prim hraje samozřejmě výrazově bujará trubka Anderse Bergcrantze, jenž dokáže také zvuk svého nástroje až free-jazzově „špinit“ (ale vždy s mírou). Ale také basista si krátce zasóluje (překlene IV. a V. Part) a pianista má v „Absinth Minded“ významné sólové intermezzo.

To vše – plus nepřeslechnutelný podíl bubeníka na výrazném rytmickém podloží – činí ze svity „The Painter“ jedinečný posluchačský zážitek!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..