V říjnu letošního roku má vyjít ve vydavatelství Polí5 druhé album na naší hudební scéně jedinečného souboru kolektivní improvisace IQ+1.

Za vznikem tohoto personálně proměnlivého ansámblu stojí Petr Vrba, který se zasloužil také o iniciačně (a to doslova) tvůrčí sejšny v pražském Komunikačním prostoru Školská 28. Z tohoto kvasu se zrodil v roce 2010 nejen IQ+1, ale rodila se i další seskupení, jež vyznávají experimentální hudbu. A tak netrvalo dlouho, a Petr Vrba založil vlastní, a tudíž vskutku nezávislý label Unusual Records (jenž úzce spolupracuje s Polí5), aby měly kde tyto skupiny svou výsostně nekomerční hudbu vydávat. Abychom si udělali představu, na co se můžeme na podzim těšit, posvítím si na loňské debutové album IQ+1, ale také se zmíním o dalších dvou Vrbových projektech, abych doložil své tvrzení, že tento enfant terrible české hudební scény je skutečně mimořádný tvůrce.

Petr Vrba spolupracuje s Eduardem Borsucim v In Optima Forma, založil Zvukovou brigádu, Chaos und Logos, hraje s takovými veličinami žánru jako je Xavier Charles, Ava Mendoza, Christopher Williams, George Cremaschi! Znamenitý hráč na klarinet, trumpinet (což je jeho vynález: trubka s klarinetovým náústkem) a vibrující reproduktory. Ano, i na ně se dá „hrát“ – a jak! Nejradikálnějším způsobem dává o sobě vědět např. v YANAGI DUO s korejským Ryu Hankilem, jenž zase zvukově experimentuje s psacím strojem! Vloni vydali záznam společných improvizací na vystoupeních v Českých Budějovicích a Ostravě pod názvem „Clinamen“. Na psací stroj se dá hrát nejen jako na perkuse pomocí klávesnice, ale také skrze údery na koš, horní desku i vozík a tyto zvuky ještě modifikovat elektronicky.

Vrba kromě svých dechových nástrojů využívá vibrujících reproduktorů, a to tak, že na membránu klade různé drobné předměty, stejně tak doslova lapá nejrůznější nahodilé či také řízené zvuky, či lépe řečeno ruchy třeba z výstupů a vstupů elektronických zařízení. Ty pak dokáží oba improvizátoři vrstvit do mnohdy překvapivých koláží. Připomínají tak legendární italské a ruské futuristy či francouzské průkopníky tzv. konkrétní hudby. Proto je jejich sdělení srozumitelné, i když místy „neskousnutelné“. CRITICON DUO, což je Vrbův projekt s Tomášem Grisem, v Madridu usazeným free-improvizátorem, jde ještě dál a zároveň blíž ke komponované hudební materii. Grisův hudební jazyk se blíží hodně dada a art-brut, však tady fouká preparovaný saxofon.

Ale nejen to – ozvučuje různé nehudební objekty, pracuje se zpětnou vazbou a vůbec je to výsostný elektronik. Vrba tady hraje tím svým neopakovatelným způsobem na trubku a využívá opět vibrací. Minidisc s pětadvacetiminutovým záznamem dvou kompozic vyšel v letošním roce a je tou nejreprezentativnější ukázkou elektroakustické hudby! Sound je harmoničtější, elektronika působí až akusticky přirozeně a zvláště v závěru druhé skladby máte náhle pocit, že vás ti dva maníci s trochou nadsázky vlastně hladí…

Loňský debut „Tváří v tvář“ natočil soubor IQ+1 v sestavě, v níž vedle Petra Vrby je každý člen také výraznou osobostí improvisingu. Violoncellista Miroslav Posejpal je samozřejmě znám z free-improvizačního dua Durman/Posejpal (ti slaví již 40 let existence!) a kapely Alexe Švamberka Tonton Macoutes. Georgij Bagdasarov, jenž „hraje“ na starý plastový gramofon se zabudovaným syntezátorem, se narodil v Kazachstánu (ale v arménské rodině) a nyní patří k vyhledávaným hudebníkům na poli jazzu, noise a elektroniky (mezi jeho souputníky najdeme třeba Richarda Deutsche, Jerome Noetingera, Yoshio Mashidu a DJ Sniffa). Houslistku Janu Kneschke můžete znát z post-industriálního projektu Alexe Švamberka S/M a Michala Zbořila, který obsluhuje analogové syntezátory, zase z moravské divočiny Zabloudil/a. V sestavě, podílející se na vzniku alba, je uvedena také tanečnice Kateřina Bilejová, která skutečně při natáčení nechyběla a svými tanečními kreacemi ovlivňovala a inspirovala hudební improvizátory. Na ploše 48 minut slyšíte tři skutečné kompozice, mnohdy až ambietního rázu, jež mají hlavu i patu, svá vyvrcholení i strukturální a dynamické proměny, dokonce i čitelnou rytmickou linku, každý jen trochu vnímavý posluchač se v tomto zvukovém proudu nemůže ztratit, protože ani muzikanti v tak rozměrné kolektivní improvizaci nezabloudili. Všechno je to o komunikaci. Mezi tvůrci zvuků i mezi tvůrci a posluchači. A IQ+1 stojí a padají právě s takovou komunikací. Věřím, že i to nové album bude stát na pevných základech, možná se tam i vznesou výše. Dá se to vytušit z několika informací, jež mi poskytl Petr Vrba: Album nahrával a mixoval Tomáš Procházka (B4, Buchty a loutky, Děrevo), finální mastering má na svědomí Ondřej Ježek (frontman OTK a producent především ambientních projektů) a kapela již byla bez Posejpala, ale zato s Járou Tarnovskim, pardubickým multiinstrumentalistou (Gurun Gurun, Miou Miou).

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*