Slovenské jazzové AMC TRIO mělo tuhle desku křtít již při jediném českém vystoupení svého hvězdného hosta Randyho Breckera v Kostelci nad Orlicí, a to 23.dubna (viz.report „Kterak Randy Brecker s AMC Triem vyprávěli příběhy…“), ale vydání se opozdilo, neboť protagonisté měnili z blíže nespecifikovaných důvodů label. Album „One Way Road To My Heart“, natočené v poském studiu u Cezaryho Borowski ve Wisle (zde natáčela třeba Kapela Ze Wsi Warszawa), vyšlo nakonec pod hlavičkou německých Moosicus Records!

Toto nové (v loňském roce založené) jazzové vydavatelství se jeví být velmi ambiciózní – pod jeho křídly se uchýlili takové veličiny, jako Trilok Gurtu, Ivan Lins, Maceo Parker a Dean Brown! A to bude asi ten důvod – být ve „stáji“ s takovými hvězdami jistě skýtá více šancí se zviditelnit…a jedním dechem je nutno dodat, že si to AMC Trio zaslouží!
Album „One Way Road To My Heart“ obsahuje sedm autorských kompozic a na čtyřech z nich hostuje americký trumpetista RANDY BRECKER. AMC Trio tvoří pianista Peter Adamkovič, basista Martin Marinčák a bubeník Stanislav Cvanciger.

Randy přirovnává jejich kompozice (hlavně z pera Marinčáka) k oněm Zawinulovým (a on ví setsakra dobře, o čem mluví!) – jsou také postaveny na silných motivech, které znějí ještě dlouho po poslechu, a na podobně nápaditém rozvíjení a variování, a to bez potřeby vyrážet dech bůhvíjakou ekvilibristikou.

Jejich hudba je tak srozumitelná, tudíž přístupná, ale nikoli podbízivá. Naopak! Pokud posluchač neotevře nejen uši, ale také srdce, může se stát, že bude zaskočen. Hudba těchto tří Slováků čerpá pochopitelně z domácího folklóru, z bezedné studnice, jež však napojí jen opravdu žíznivého. Trio jej přetavuje do navýsost moderního triového soundu a´la E.S.T. blahé paměti. Sice by se mohlo zdát, že tento sound je pouze nynějším módním trendem, ale výhodou AMC Tria je jejich „jazzovost“, abych se tak vyjádřil. Mám tím na mysli fakt, že mnoho současných, především klavírních trií pod hlavičkou „jazz“, zpracovává témata spíše rocková, popová či vážnohudební. E.S.T. či nyní AMC Trio tím vším jsou! A ještě nezapřou své národní kořeny…

[pro-player width=’530′ height=’253′ type=’video‘]http://www.youtube.com/watch?v=E6JTeoU7D1k[/pro-player]
Hned úvodní a titulní skladba tato má slova potvrzují. Vrchol alba v tomto smyslu pak představuje úchvatná Marinčákova kompozice „Waiting For A Wolf“, v níž nechybí místy až groovový rytmus na straně jedné a vznosná lyrika na straně druhé, kde se tóny vznášejí, přelévají, chvějí a zároveň dokáží až cirkulovat, basista hraje i smyčcem (a Marinčák je v tomto způsobu hry skutečným mistrem, což potvrzuje i sólem v úvodním tracku), a bubeník sice metličkami, ale přitom s razancí, jež zvuk zahušťuje a zároveň nadlehčuje, aby pak vše vygradovalo, a to nejen patřičným přitvrzením. Také třetí (a závěrečná) skladba „pouze“ v triu „Searching Deep Reaching High“ od Adamkoviče dokazuje, že onen „swenssonovský“ recept funguje, aniž by se vyčerpal – tvrdší rytmus, okořeněný brilantním sólem bicích, lyrické, melodicky bohaté piano jako zdroj výrazného motivu, zde navíc obohaceno o zvuk zvonů a tympánů. Tyto všechny atributy fungují pochopitelně i ve zbývajících skladbách, v nichž figuruje Randy Brecker. Teď si dovolím až kacířskou myšlenku: AMC Trio by si vystačili i v nich sami za sebe! Jistě, Breckerova trubka je úžasná, je lahůdka poslouchat to zdánlivě lehounké frázování, vzdušné chórusy a mistrné improvizační vklady s hlavou a patou, ale v tomto případě je to spíše takový bonus. Samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu! V „Take It Easy“, již napsal Marinčákův syn Samuel (!!!), podtrhuje výrazně bopový motiv, v „Travel With Me Baby“ se jako dravec klene nad omamným rytmem, evokujícím Doors a jejich Riders On The Storm (!!!), v „Pain Is Real“ vytváří Breckerova trubka společně s pianem autora kompozice vznosnou barokní klenbu, aby pak v sóle tóny ohýbal v emočních poryvech, v „Never Going To Lose My Head Again“ se zase přibližuje lyričnosti Cheta Bakera.
Vskutku nádherná deska!

Podobné články

Jeden komentář

  1. Jan Hocek

    Doplňuji informací, že autorem oné koncertní fotografie je Patrick Marek. V současné době vystavuje na zámku v Častolovicích (Křehké vibrace), kde jsou vedle jazzových fotografií také jedinečné snímky vážek (s Danem Bártou patří k jejich největším milovníkům). Stálá expozice jazzových fotek Patricka Marka je neoddělitelnou součástí interiéru jazzového klubu Satchmo v Hradci Králové.

    Odpovědět

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..