Když se před čtyřmi lety začali scházet v malšovické autodílně vášnivého trumpetisty Jaromíra Sedláčka většinou bývalí činní muzikanti z tanečních a jazzových ansámblů v Hradci Králové a založili big-band KOUMA (Klub odložených umělců Malšovice), netušili, že se jejich čistokrevně amatérská interpretace swingu převážně 40.let stane vyhledávanou položkou koncertního a slavnostního života tohoto města.

Bohužel velká nemocnost orchestru, sestávající se hlavně z lidí tzv. dříve narozených, má za následek častá odmlčení, takže každé jejich vystoupení je opravdovým hudebním svátkem. Naštěstí dirigent a aranžér Vladimír Bryscejn řady omlazuje, a je kde brát – např. mezi studenty, v případě swingového big-bandu mezi studenty farmacie. (Proč zrovna farmacie by mohlo být zajímavé téma pro sociologicko-muzikologický rozbor.)

První letošní koncert orchestru KOUMA se uskutečnil 27.dubna na jejich domovské scéně – pódiu hostince U Novotných v Malšově Lhotě. A opět potvrdil své kvality, mezi amatérskými ansámbly opravdu výjimečné. Měl jsem možnost (hlavně díky Mezinárodním jazzovým dnům v Dubé u České Lípy) slyšet plejádu těch nejlepších amatérských orchestrů, abych mohl tvrdit, že Kouma patří k absolutní špičce, jež si v mnohém nezadá s profesionální scénou. Mám tím na mysli hlavně náročnost aranží, které díky Bryscejnovi nejsou zjednodušována, často se drží originálních aranží. A když si uvědomíte, že Kouma interpretuje hlavně skladby Ellingtona a Millera, je jejich odvaha a poctivost obdivuhodná. Z dvacítky kompozic, jež zazněly, patřilo 6 Duke Ellingtonovi (třeba Take the „A“ Train, Mood Indigo, Sentimental Journey) a 8 Glennu Millerovi (Pennsylvania 6-5000, In the Mood, St.Louis Blues March, Tuxedo Junction, American Patrol, Little Brown Jug, A String Of Pearls a Chatanooga Choo Choo), nechyběl ani Count Basie (Jumpin´At the Woodside), Walt Levinsky (Jersey Bound) a Tommy Dorsey (Opus One). Zaskvěla se i autorská skladba člena big-bandu, kytaristy Jana Roubíčka, pod signifikantním názvem Už to jede – vskutku svižná swingovka v rytmu boogie-woogie! Kmenová zpěvačka Magda Husáková navzdory evidentní trémě zpívala dobře, její sytý hlas připomíná Evu Olmerovou. Tentokrát se Kouma zaskvěl také několika vynikajícími sóly, především v podání tenorsaxofonisty Miroslava Pacholíčka, bubeníka (profesora a docenta) Petra Posledního, trumpetisty Libora Konečného a trombonisty Martina Berdycha. Jinak sazby jednotlivých sekcí a jejich vzájemné prolínání a členění zněly opravdu šťavnatě, naplno, přitom precizně. Ale to je již základním poznávacím znamením tohoto big-bandu, to nikoho nepřekvapilo.

Nečekaným překvapením však bylo představení nového souboru KOUMABAND DIXIE JEREVAN, dixielandu, rekrutovaného z několika členů orchestru. Stihli sice zahrát tři kousky (vyplnili přestávku), ale naznačili, že se příznivci klasického jazzu v Hradci králové a okolí mají na co těšit…

Related Posts

3 komentáře

  1. EMIL SALABA

    NELZE JINAK NEŽ VYSLOVIT KRÁSNÝ POŽITEK Z TÓNŮ A REPERTOÁRU .JEN HOUŠŤ A VÍCE KONZERTŮTĚCHTO AMATÉRU,KTEŘÍ BY JISTĚ MOHLI SOUTĚŽIT S PROFESIONÁLY A NĚKTERÉ BY JISTĚ NECHALI ZA SEBOU. JEN HOUŠŤ A VÍCE VYSTOUPENÍ.PŘEJI PŘÍZNIVÉ POČÁSKO 25,5., ABY SE OPĚT ROZEZNĚLY RYTMY KAPELY „KOUMA“

    Odpovědět
    • EMIL SALABA

      TEN MŮJ „KOMENTÁŘ“ SOUVISÍ S VYSTOUPENÍM 27.4. „U NOVOTNÝCH“

      Odpovědět
  2. EMIL SALABA

    TO,ŽE KOUMA DOBŘE HRAJE
    ,JEZDÍ HRÁTI DO CELÉHO KRAJE
    .NEHRAJÍ TU JENOM DĚDCI HRAJÍ S NIMI MLADÍ,
    A KRÁSNĚ JIM TO LADÍ
    ZAHRAJÍ NÁM GLEN MULERA,
    PRÁVĚ TAK I VEJVODU,
    TATO PARTA POSLUCHAČŮM
    UDĚLÁ VŽDY POHODU.
    TAK JIM PŘEJI DOBRÝ NÁTISK PAK TO BUDE BALADA
    TO JIM PŘEJE JEJICH“ FANDA“
    EMIL(PEDRO) SALABA

    Odpovědět

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*