Když NAJPONK TRIO křtilo dne 13.dubna loňského roku v pražském klubu U Malého Glena své CD „The Real Deal“ (mimochodem nominovaném pak na žánrovou cenu Anděl), vznikla nahrávka, jež se natolik povedla, že by byla škoda, aby skončila v Najponkově domácím archívu.

Téhož názoru byli i zbylí protagonisté, basista Jaromír Honzák a londýnský bubeník No.1 Matt Fishwick, také Najponkova přítelkyně, cembalistka Monika Knoblochová, což rozhodlo. Najponk záznam nabídl japonskému distributorovi (Gats Production), „který po tom hned skočil“, jak se pianista vyjádřil. Album tak dostalo název „LIVE AT THE OFFICE“, přičemž „office“ v tomto případě neznamená „kancelář“, ale klub U Malého Glena, jak mu muzikanti říkají.
Najponkova novinka obsahuje 10 kompozic, až na dvě výjimky vesměs jazzové standardy od 30. po 60.léta. Jak známo, Jan Knop alias Najponk je v tomto „čistokrevném“ jazzu jako doma, nemá potřebu experimentovat, přičemž postupem času dosahuje nikoli sterilní dokonalosti, jak je mu mnohdy mladou jazzovou generací podsouváno, ale živoucí svěžesti a stále patrnějšího bluesového feelingu. Jeho spoluhráči v triu toto moje tvrzení jen dosvědčují – myslím, že nikdo nemůže Honzákovi a Fishwickovi upřít instrumentální modernost a neotřelost, v případě našeho basisty a pedagoga dokonce buldočí hledačství. Přesto si s Najponkem s chutí zahrají. Protože jim dává prostor k vlastnímu vyjádření, novému uchopení swingu, be-bopu či rhythm-and-blues. Dokazují to i společnou desetiminutovou improvizací na bluesové téma „Blues At The Office“ a v Najponkově autorském vkladu „Based On Bach, Bird And Trane“, kde Honzák své sólo pojme jako fugu a Fishwick barokně tepe, zatímco autor nechává střetnout Bachův temperovaný klavír s kulometnými frázemi Charlieho Parkera a zmítajícími se hady tónů Johna Coltranea.

[pro-player width=’530′ height=’253′ type=’video‘]http://www.youtube.com/watch?v=kpLv0GZqfZ8[/pro-player]
Ale i ve standardech je stále co poslouchat a nemusí být posluchač zrovna vyznavačem „starého“ jazzu. Naopak. Jen ten, kdo zná jazz v celé jeho šíři, teprve vychutná vše, co se na něj z CD řine. A Najponk není žádný troškař. Hned úvodní hit „There Is No Greater Love“ Ishama Jonese z roku 1936 před ním dělali takoví velehráči, jako Miles Davis, Ahmad Jamal, McCoy Tyner, Chick Corea a Kenny Barron! Svižná píseň zní v podání Najponka nabluesověle, vždyť byla původně napsána pro Billie Holiday a proslavila ji Dinah Washington! Podobně přistupuje k dalšímu letitému songu, „I´ll Remember April“ z roku 1942, jenž zpívaly Judy Garland a Julie London a interpretoval kdekdo, včetně Charlese Minguse, Buda Powella, Georga Shearinga a Keitha Jarretta. Klavír je velmi zpěvný, a to i v rozvíjení tématu, posléze se opět vloudí blues. V baladě „For Heaven´s Sake“, vzniklé v roce 1958 speciálně pro Billie Holiday, zní pianista patřičně tklivě, zároveň syrově, téhož účinku dosahuje i znamenité Honzákovo sólo. Ale Najponk Trio také umí parádně swingovat! Důkazem budiž slavný song „Love Letters“ Victora Younga, jenž byl v roce 1945 nominován na Oscara jako nejlepší filmová píseň a v současnosti ho proslavila Diana Krall. Ale ani zde Najponk neztrácí zpěvnost, která je tak v kontrapunktu s výbušnými bicími a basovým veletokem. Ve standardu „Cherokee“ (Ray Noble 1938), který s oblibou pálily do lidí orchestry Duka Ellingtona a Counta Basieho, uhánějí všichni tři, aniž by klopýtli nebo do sebe narazili, přičemž Fishwick se zaskví nejdelším sólem, stejně tak v další svižnůstce „Wahoo“ Duka Pearsona (1964), kde bubeník nápaditě začlení do své hry tzv.převisy. Velmi mne Najponk potěšil zařazením rhythm-and-bluesového hitu „Listen Here“ Eddieho Harrise z roku 1967, jenž jeho trio doslova odpálílo až s jadernou silou a zbytečně neředilo do sebe zahleděným natahováním. Tento jev, u jazzových interpretů poměrně vzácný, je dalším zářezem na Najponkově pažbě. Absolutním vrcholem pak budiž „Blue Monk“, který nemohl skončit nezdarem, neboť Najponkovi je s Theloniem Monkem v srdci a v prstech evidentně nejlépe, čerpá z něj sílu, energii a blues.
Japončíkům zbývá už jen upřímně závidět…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*