Hudba jedna báseň, tak v roce 2009 pojmenoval skladatel, básník, klavírista, improvizátor, organizátor a zpěvák JAKUB ZAHRADNÍK svůj projekt zhudebněné poezie. Zprvu se zdálo, že to bude jen takové nadechnutí, nápad, jehož realizace bude mít bohužel jepičí život. Důvod? Nezájem pořadatelů. Přitom na realizaci se vedle Zahradníka podíleli renomovaní muzikanti Robert Fischmann, který prošel takovými kapelami, jako Neřež, Irish Dew a nyní Bran, Charlie Slavík, country-bluesový virtuóz na foukací harmoniku, jehož mnoha hudebními cenami ověnčené umění můžete vychutnat např. na loňském albu zpěvačky Juwany Jenkins „The Blues Keeps You Alive“, a nadějná zpěvačka Lenka Molová, mimochodem z jížních Čech, osvědčené to líhně výrazných ženských hlasů.

Naštěstí Jakub Zahradník nepatří k umělcům a vůbec lidem, kteří se vzdávají. A když už něco zabalí, tak to zase za nějaký čas vydupou ze země. Z Hudby jedna báseň vzniklo nyní album, obsahující dva písňové cykly: „The Melly-Belly Songs“ na básně Keitha Armstronga, poety z anglického Newcastlu, a „Five Sea Songs„, jež obsahuje poezii básnířky Katriny Porteous z Northumberlandu na divokém severovýchodním cípu Anglie. Zahradník si ho vydal vlastním nákladem, jde o demoCD, ale to nijak neumenšuje kvalitu jeho obsahu, navíc s podařeným coverem, u takového typu vydání až mimořádně zdařilém.

Two English Cycles

Abychom si náležitě vychutnali Zahradníkovo uchopení nelehké poezie, připomenu jeho osobnost a prameny, z nichž zaháněl v průběhu svého dosavadního uměleckého života věčnou žízeň tvorby. Narodil se v roce 1964 otci Václavovi, věhlasnému skladateli, aranžérovi a dirigentovi jazzových a tanečních orchestrů, a matce Jaroslavě Kubištové, autorce pohádek. Rány osudu, umělecké i životní, se vryly do jeho osobitého klavírního stylu, vycházejícího až z intuitivní improvizace, a nezvykle tvarovaných písní, jež balancují na pomezí folku, jazzu a vážné hudby. Zahradník k tomu říká: „Vzrušuje mě hudební dialog, který kamsi směřuje.

Nemám rád definované věci, nejkrásnější je improvizovat několik hodin na klavír a být překvapován nápady.“ V roce 2008 vydal 2CD takových klavírních improvizací pod názvem „Listen…“. Ještě předtím však vystupuje a natáčí s Pavlou Kapitánovou, zpěvačkou od pánaboha, a vzniká třeba nádherná deska „Pouť přes vyhnanství“ (2004). Jenže v létě 2007 jí na severu Čech rozerve život autonehoda. Zahradník se po nějakém čase opět zvedne, napíše mimo jiné latinskou mši pro smíšený sbor „Missa Egrensis“ a vokální cyklus pro dětský sbor „Otazníky“, spolupracuje také s klavírnickou rodinou Rendlů, takže může v Praze založit svou vysněnou Pianotéku (expozice a prodej klavírů, pián, pianin apod.) a v roce 2010 realizovat knihu s CD o klavírech „Forte nebo Piano?“. Stvořil také Festival autorského šansonu a uvádí další nejrůznější poetické a hudební akce, např. Festival v Neratovicích, což je pravděpodobně nejstarší přehlídka tradičního jazzu u nás. Buldog je ten Zahradník!

Do svého nejnovějšího CD vtiskl protagonista to nejlepší, co v něm dozrálo. Opravdu je to tam slyšet, není to jen nabubřelá fráze. Stojí a padá s ním, ačkoli se na něm podílejí i ostatní z onoho projektu Hudba jedna báseň, ale nikoli na všech písních. CD jich obsahuje deset, oba cykly jsou po pěti písních. Nejsilnější je první cyklus, „The Melly-Belly Songs“, paradoxně právě proto, že všechny odzpívá Zahradník, ačkoli o svém zpěvu nemá on sám příliš valného mínění. On je totiž tím typem neškoleného zpěváka, zpěváka s muzikantským hlasem, kterému prostě věříte! Síla jeho zpěvu není v čistotě a dokonalosti, ale ve výrazu, prožitku, přirozenosti. Víte, že leccos prožil, a že má tudíž co sdělit, a je tím pravým to sdělit! Klavírní doprovod je pak doslova lahůdkový, nenasytný, ba obžérný, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Po úvodním šplouchání moře odstartuje cyklus typický šanson s klavírem „My Father Worked On Ships“. Svižnější „Melly“ nese stopy onoho výživného britského písničkářství, jež zažívá už bůhvíkolikátou renesanci, korunovaného nesmrtelným klavírním blues v závěru. V „Those Bald Barber Blues“ ožívá kousavý písničkář Randy Newman, ten také rád užíval kabaretního zvuku, přičemž ragtime v závěru to jen umocňuje. Poté přichází jedna z nejnádhernějších balad, jakých jsem v našich luzích a hájích slyšel: „Nightjars And Their Allies“. Zní navíc velmi jazzově, klavírní vyhrávky jsou ale syceny nejen Jarrettem, ale také Bachem, zpěv je emocemi a citem doslova zanícený (podobně jako např.u Davida Sylviana). Protipólem budiž závěrečná píseň cyklu „Dance On Flags“, odpichová jazzůvka s bicími, znamenitě frázovaná. Zahradník skutečně kongeniálně zhudebnil poezii Keitha Armstronga. Ta se vyznačuje nejen lyrismem a nostalgií, ale také sžíravým humorem a sarkasmem, nelítostnou sociální a politickou satirou. A je to také výsostně mužský poetický svět! Naproti tomu jsou básně Katriny Porteous více dialogy mezi mužem a ženou, jejich životy, a to vše je konfrontováno s krutostí i životadárností moře, přičemž moře je totéž, co láska. Navíc jsou psány starým námořnickým dialektem, který vyžaduje i jiný hudební jazyk. Zahradník je zhudebnil více folkově, s výraznými „keltskými“ motivy – v písni „Yon´s love for ee, hinny“ se ozve dokonce keltská harfa (Sean Barry) a tradiční příčná flétna (Václav Sýkora). Ale i v cyklu „Five Sea Songs“ přichází ke slovu třeba blues – např. ve „Wund´s freshenin´, bonny lass“ se zaskví vynikající Slavíkova foukací harmonika a klavír vystřihne dokonce parádní boogie. A v „Lonely Life“ cítíte jasně gospelový esprit a Slavík tady zahraje jako Charlie McCoy. Lenka Molová je více folková zpěvačka, o tom není pochyb, ale Zahradník to efektně vyvažuje a povyšuje tak dueta na skutečné dialogy.

  • Pokud máte zájem o toto CD, nebo jen slyšet Jakuba Zahradníka naživo, navštivte některý z jeho následujících koncertů:
  • 24.4. Galérie Millénium v Praze (u příležitosti rozpravy se spisovatelem Jiřím Hájíčkem)
  • 25.5. Festival V Neratovicích (Malá bluesová scéna)
  • 15.6. Nové Hrady (spolu s „francouzským“ šansoniérem Gaco de Neuchatel)
  • 29.6. Pohoří v Novohradských horách (ruiny kostela)
  • K dispozici jsou také jeho webové stránky: www.jakubzahradnik.com

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*