Fanfán Tulipán? To je největší hudební omyl v historii!

Fanfán Tulipán? To je největší hudební omyl v historii!

fanfanKapela Fanfán Tulipán se na české scéně pohybuje od roku 2009 a svůj styl nazývá „kinder-jazz“. Za dobu své existence uspěla ve třech hudebních soutěžích a v únoru letošního roku vydala debutové album Polyorama. Má za sebou koncerty na festivalech Bohemia Jazz Fest, Jazz an der Donau, Jazz Goes to Town a Bratislavské jazzové dni.

Ve čtvrtek 15. prosince se v Malostranské besedě uskuteční poslední koncert v původním složení – kapelu se chystají opustit pianista a bubeník, kteří odchází studovat na Berklee College of Music.

Přinášíme vám krátký rozhovor s kapelnicí Eliškou Svobodovou.

Jak jsi spokojena s dosavadní existenci kapely? Jak to bylo úplně na začátku?

Myslím, že jsme všichni spokojeni. Je to radost, mít skupinu, ve které si lidi rozumí nejen hudebně, ale i lidsky. Na Fanfánovi se mi líbí, že je to kapela, se kterou je možné hrát jak na dětském táboře, tak na Bohemia Jazz Festu. No a jak to začalo? Potřebovala jsem někoho, kdo by mi zahrál skladbu Pět neděl v klobouku na skladatelské chlubně, což býval takový elegantní večírek, na kterém se „chlubili“ studenti svými skladbami. Kluci nejprve hráli beze mě, já jsem to spíš tak zvenčí sledovala a až později jsem se přidala na melodiku. Pamatuji si, že mě tenkrát moc potěšilo, když si náš flétnista vybral moji skladbu Skřivan Ivan jako repertoár k maturitě – z klasiky hrál Bohuslava Martinů a z jazzu Svobodovou (smích).

Co tě zatím nejvíc překvapilo?

Fanfán, to jsou samá překvapení! Jsem ráda, že zatím spíše příjemná. Uplynulé dva roky byly plné neuvěřitelných dobrodružství, setkání, situací, během kterých jsem si tak trochu plnila dětské sny.
Když kapela vznikala, vůbec by mě nenapadlo, že dva roky na to budeme hrát na festivalech Jazz an der Donau nebo Jazz Goes To Town. No a jinak mě taky někdy překvapí, když zaslechnu, co si o nás někteří jazzmeni říkají – zatím asi vede hláška „Fanfán Tulipán? To je největší hudební omyl v historii!“

fanfan2Už máte náhradu za Honzu a Cyrila? Bude kapela pokračovat ve stejném duchu, jak jí známe doposud?

Náhradu máme, ale zatím k tomu nechci říkat nic bližšího. Věřím, že i když se změní složení, bude to pořád kinder-jazz. Hlavně, aby nás to pořád bavilo.

 

Slyšela jsem, že jste vydali nové LP. Můžeš k tomu říct něco bližšího?

Vyhrála jsem mezinárodní skladatelskou soutěž Gramodeska a díky tomu se dvě fanfánovské skladby objevily na kompilačním elpíčku. Je to fajn, konečně oprášíme babiččin gramofon!

Lubomír Dorůžka o vás napsal, že ve vaší hudbě převládá hravost a soustředění na prostší a sdělné výrazové prostředky, které přitom nemusí být umělecky méněcenné. Jak se s touto charakteristikou ztotožňuješ?

Recenze pana Dorůžky je pro mě velkým oceněním. Přesně vystihl, co je pro mě ve Fanfánovi podstatné, z čeho vycházíme, o co nám jde. Jeho článek mi dodal odvahu a utvrdil mě ve směru, který jsem si zvolila. Myslím, že budeme vždy spíš takoví jazzoví protinožci a těší mě, že to není vnímáno jako nějaký samoúčelný výstřelek.

Jaké máte plány na nejbližších pár měsíců?

Jaro bude mít Fanfán trochu klidnější, čeká mě maturita na konzervatoři a taky psaní bakalářky. Těším se na léto, vypadá to, že pojedeme hrát do Bulharska a taky na festival Kefír, který organizuje naše spřátelená kapela Kašpárek v rohlíku.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

Víc informací naleznete na stránkách http://fanfantulipan.com/