Islandský hudební vizionář Jóhann Jóhannsson zahraje v listopadu s Pražským komorním orchestrem

Islandský skladatel a instrumentalista Jóhann Jóhannsson se vrací po dvou letech 2. listopadu do Prahy, aby dopřál posluchačům ojedinělý koncertní zážitek, tentokrát však v podobě společného koncertu s více než třicetičlenným Pražským komorním orchestrem ve Dvořákově síni Rudolfina.

johann-johannsson live

Jóhannsson ve své tvorbě prozkoumává terén od soudobé avantgardy, přes filmovou hudbu, galerijní zvukové instalace až k laptopovému popu a patří mezi nejvýznamnější severské hudebníky současnosti. S každou nahrávkou nachází nečekané cesty realizace své hudební filosofie, v jejímž centru je organické prorůstání akustických a elektronických zvuků. Jeho druhý koncert v české metropoli proběhne znovu v rámci hudební série Music Infinity a islandský hudebník dostane výjimečného partnera, kterým bude Pražský komorní orchestr – těleso s bezmála šedesátiletou historií, jež patří u nás mezi nejvyhledávanější. Originální Jóhannssonova hudba na pomezí ambientu a vážné hudby má vysoké akustické nároky, proto byl pro koncert tentokrát zvolen sál novorenesanční budovy pražského Rudolfina, jež je mimo jiné sídlem České filharmonie.

[pro-player width=’530′ height=’253′ type=’video‘]http://www.youtube.com/watch?v=bR2w-TROUQ0&feature=related[/pro-player]

Jóhann Jóhannsson vydal pět sólových alb, je ale také podepsaný pod nespočtem hudebních kolaborací mimo jiné třeba s Marc Almondem, Barry Adamsonem, Pan Sonic nebo The Hafler Trio. Hudbě se věnuje už od konce 90. let, kdy působil jako člen dodnes existující post-rockové skupiny Apparat Organ Quartet. První sólové album Englabörn vydává v roce 2002 na prestižní britské značce Touch. Jeho vlastní smyčcové miniatury pro divadelní představení jsou na něm podrobeny elektronickým manipulacím, jež skladbám dodávají delikátně moderní nádech. Jóhannsson zde předznamenává svoji zálibu v intimně pomalých zasněných skladbách, v nichž jsme svědky pečlivého budování atmosféry. Následující album Virthulegu Forsetar zkomponoval Jóhannsson pro velký kostel Hallgrimskirkja v Rejkjavíku, kde bylo také nahráno a obsahuje čtyři patnáctiminutové kompozice. Ambiciózní projekt IBM 1401 – A User’s Manual navazuje na skladby jeho otce, který v 60. letech nahrával elektromagnetické vlny, jež vysílala základní deska prehistorického počítače IBM. Původně hudba pro představení tanečnice Erny Omarsdottir dostala svoji studiovou podobu v roce 2006 na značce 4AD a Jóhannsson při nahrávání využil služeb českých symfoniků. Aktivity Jóhanna Jóhannssona se neomezují jen na vlastní nahrávky. Je zakladatelem organizace Kitchen Motors, která podporuje a vydává neobvyklé hudební kolaborace a propaguje islandskou elektroakustickou hudbu. Jóhannsson také vytváří instalace pro galerie po celém světě, doprovází tanečníky či divadelní představení a skládá hudbu pro nezávislé, animované či dokumentární filmy. Práce pro snímek Dís vyšla v roce 2004 na samostatné desce a nabídla tentokrát více odlehčené indie popové skladby. V roce 2008 vydal Jóhannsson na značce 4AD nové album Fordlândia, jež je druhým dílem zamýšlené trilogie zkoumající vztahy mezi lidmi a stroji. Zatím posledním sólovým počinem islandského skladatele je nahrávka And In The Endless Pause There Came The Sound Of Bees, která zaznamenává hudbu ke krátkému filmu Varmints režiséra Marca Crasteho, jež za něj obdržel nominaci na cenu BAFTA. Stejně jako tomu bylo u jeho poslední desky Fordlândia. I tentokrát Jóhannsson natáčel materiál v Praze a vedle Pražské filharmonie je na něm slyšel i česká sopranistka Michaela Šrůmová.