Komentáře k příspěvku: DoMa Ensemble a Milan Svoboda Quartet s Jiřím Bártou v JazzDocku

Od: Petr Vlasák

Petr Vlasák — Sat, 06 Mar 2010 18:59:22 +0000

1. to není žádná ´kritika´ ale tzv. report z (dvou)koncertu, samozřejmě subjektivní (objektivní domnívám se neexistuje, leda v krasobruslení), sice trochu kritický, ale domnívám se v ´mezích zákona´
2. chm, řemeslný…jo, tohle slovo padlo, když jsme seděli v prvních řadách a měli to takřka na dosah ruky. řemeslo je jedno z možných slov, které odlišuje umění od prostého řemesla. je to málo srozumitelné? nejsem schopen už přesně říct, která klapka byla zmáčknuta špatně nebo držena příliš dlouho. ostatně saxofon byl vynalezen okolo roku 1840, možná už v tom je jedna z příčin, proč tento nástroj těžko drží krok s violoncellem. co myslíte?
Zdravím VL.

Od: Matěj Václavík

Matěj Václavík — Mon, 22 Feb 2010 10:50:34 +0000

….tak to je kritika jak noha. Kdyby to bylo aspoň postavené na něčem hmatatelném. Ono to zní dost jako zajímavě „Řemeslný saxofon…hlučné bicí…extatický klavír“….hmmm…ale jako řemeslným je myšleno co..jako dobře zahraný nebo snad že to je těžkopádné. Nevím.
Bicí..tak je fakt že se dá hrát i na sítové blány a efekt je stejný jako paličkama mlátit na cedník.
Extatický klavír co nedrží krok…..je dobré občas vysvětlit co tím je myšleno;)

Od: Eva Teglová

Eva Teglová — Sun, 14 Feb 2010 14:27:08 +0000

Filipe, jsem ráda, že máme stejný názor…

Mějte se moc fajn a zase někdy napište…

Pěkný den
Eva

Od: filip

filip — Sun, 14 Feb 2010 00:21:04 +0000

dekuji!

a budme na sebe hodni, vzdyt jazz posloucha min nez 4 procenta lidi, a jeste na stekame sebe jako psici…
pro me je zazrak kdyz prijdou lidi a poslouchaji, maji pozitivni reakce, vse ostatni je tak trosku zbytecne…

f.s.

Od: Petr Vlasák

Petr Vlasák — Sat, 13 Feb 2010 17:19:19 +0000

Milý pane Milane Svobodo,
děkuji vám za váš komentář.
Nepletu se ani já, ani vy. Rozhodně jsem vás nepovažoval ani nepovažuji za doprovodný band Jiřího Bárty (mimochodem jeho poslední CD cellových koncertů je moc povedené). Hlavním tahákem pro mne bylo právě spojení jazzového kvarteta s klasickým vrcholným violoncellistou. To je přece fantastická kombinace. Bohužel jsem se nedostal na podzimní koncert do budovy kina Vzlet, a naopak možnost mít Bártu na dosah ruky v Jazzdocku byla ohromná.
Rozhodně se nepasuji na odborného recenzenta. Toto jsem nikdy nestudoval, na rozdíl od vás. I proto si uvědomuji, že moje znalost jazzu je 100x menší než třeba kamaráda Miloše Latislava a 350x menší než ta vaše.
Nicméně si občas dovoluji ten přepych napsat pár slov o hudbě. A to proto, že mne zajímá a nesmírně baví. Je tak různorodá. A inspirující, i nabíjecí zároveň.
Podobně bychom se mohli bavit třeba o Picassových obrazech, a vy byste kladl jedno pozitivum na druhé a já naopak jedno negativum za druhým a naopak. Stejně je to s hudbou.
Můj text ji neměl urazit, natož vás a rozhodně neměl nikoho odradit od návštěv Jazzdocku.
Zpět k Bártovi a vašemu kvartetu. Nezlobte se na mne a promiňte, neznám předchozí ani budoucí kariéru vašeho saxofonisty, ale vedle mne sedící bývalá hobojistka a hudební pedagožka zároveň (navíc spolužačka Filipa) i já jsme oba trpěli. To nebylo umění, ale prosté řemeslo. CD Znamení střelce jsem zatím neslyšel. Nicméně moje představy a nároky na včlenění klasického violoncellisty do jazzu byly zřejmě vyšší.
A oblíbené interprety máme nepochybně každý jeden jako druhý. Hudby je totiž neskutečné množství a stále narůstá. Není v možnostech uší každého jednoho z nás všechnu hudbu světa vyslechnout. Prostě selektujeme.
Mám moc rád tu vaši zmodernizovanou tedy zjazzovanou vánoční hudbu a loučím se s pozdravem jazzu zdar
Petr Vlasák