Hodně lidí se v hudební branži ptá na to, co je to groove. Mnohdy se o to vedou spory i během koncertu, na přednáškách, v hospodě u pátého piva, kdy se začne mlátit v jazzových rytmech čardáš do stolu. Variant je mnoho, avšak ať už jedna strana říká,  že to je tím, že se předráží poslední doba, či se hraje swingově, nebo se „zpožďuje“ jedno je jisté –  Brian Bromberg nám ve svém albu Upright Downright ukázal, že on groovovat umí.

Brian Bromberg - Downright Upright 2007Brian Bromberg nám na tomto albu podává drogu zvanou groove, v malých dávkách,  a nechává nás tak během nahrávání další skladby slintat na zem. Dávek se na albu nachází deset, z toho dvě věci jsou známe funky standarty, na které se chodí jamovat po klubech, Cantaloupe Island a Chameleon, obě od světoznámého klavíristy a moderního Mozarta, se kterým si zahrál snad každý, Herbieho Hancocka.

Sám Brian se v tomto albu chytá kontrabasu a svým mohutným zvukem nám dává pocítit, co to je groove. V tomto albu však upustil od své klasické sestavy, která je třeba slyšet na albu Wood II, ve které je bubeník Vinnie Collaiuta, pianista George Duke a kytarista Gannin Arnold. Sekci bicích nástrojů tedy  doplňuje japonský bubeník Akira Jimbo, který vždy nastartuje vlak a nechá ho přesně jet až do konce. Pianista Jeff Lorber se drží ve stylu Herbieho Hancocka, kam je celé toto album posunuto. Saxophonista Gary Meek tvoří hlavní melodickou linii a také největší část sól.  Hráčem na kytaru se v tomto albu stává Lee Ritenour se správným funky nádechem, ale nepřehnanými „wah wah“ efekty.

Skladby jsou brilantně povedé, většinou v pohodovém tempu. Zahrané jsou v klasickém jazzovém/sólovém schématu, tedy uvedení motivu, sóla nástrojů, zakončení motivu. Není to nic světoborného, ale proč měnit něco, co funguje, a tady to platí dvojnásob.

Cd uvádí výše zmíněná skladba Chameleon. Jako muzikant jsem slyšel již vícero úprav této skladby, ale takhle zahranou ještě nikdy. Celá počáteční pasáž je uvedena známou basovou předehrou, díky níž je položen hutný a masivní základ a za doprovodu bicích nástrojů se rozjíždí vlak do stanice Výborná muzika. Během skladby se vystřídají brilantní sóla saxofónu a kontrabasu.

[podcast]http://www.brianbromberg.net/audio/Down-Up/06_BB_Web_Chameleon.mp3[/podcast]

Další zajímavou skladbou je Hatcha Chacha v latinském stylu. Opět nám začátek rozjíždí kontrabas a přidáním nástrojů vzniká po pár taktech celý motiv. Při této sklabě mě fascinuje kombinace latiny a právě funky, takového toho dřevního funky z dob 70.let. Pro udělání představy můžete poslechnout

[podcast]http://www.brianbromberg.net/audio/Down-Up/05_BB_Web_Hatcha_Chacha.mp3[/podcast]

Celé toto album je koncipováno stejným způsobem jako tyto dvě ukázky, což může na první pohled vyvolat dojem, že se jedná o hudební kolovrátek. Ano, pokud chcete hledat složité kompozice, protichudné polyfonie a složitý kontrapunkt s modulacemi, tak v tomto bodě vás Brian zaručeně nepotěší, ale pokud chcete slyšet dobrou hudbu, která Vás rozhoupe, ať už budete kdekoliv, doporučuji toto CD zakoupit a užívat si drogy jménem groove.

Podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..