Yellowsisters zavítaly do Pardubic po měsíční dovolené. Bylo vidět, jak se aktérky na vystoupení těší a hlavně také, jak si ho užívají. Tu radost chtě nechtě musely přenést i na publikum, které se určitě nebránilo.
Kvartet éterických bytostí. Tak bych s nadsázkou nazval tyto úžasné ženy, kterým stačí pouze jejich hlas na to, aby vás vzaly s sebou na výlet na poušť do Afriky, nebo třeba na dno oceánu. Nádherná pódiová stylizace všech umělkyň v bílém ošacení, pohybové nadání a úchvatné hlasy. To jsou atributy, kterými vás nejprve uchvátí a poté zcela pohltí. Hravý projev a prezentace, procítěný každičký tón a ta radost a energie, která vás zavalí při poslechu a vnímání takovéhoto vystoupení je úžasná. Nejvíce na mě zapůsobila nejhlubší a nejdelší skladba Oceán. Co dodat… Zavřete oči a nechte se zmítat ve vlnách příboje. Najednou se potápíte do hloubky, když v tom sedíte na skále, pod vámi hučí moře a k pobřeží přilétá racek… Krása. Nebo ta spontánnost ve známé skladbě Sweet dreams, kterou děvčata do programu zařadila zcela neplánovaně. Před přídavkem jsme byli naprosto originální formou vyzváni k nákupu CD, DVD či trička a přišlo beatboxové rozloučení a poděkování, doplněné rovněž tanečky.
Veškeré mé obavy chované před vystoupením byly zcela liché. Poprvé když jsem se s tímto vokálním kvartetem setkal, jsem nebyl dostatečně otevřený a ochotný chápat, jak dovede být hudba různorodá a úchvatná v každé své podobě. A stačí tak málo. Třeba jen zavřít oči a nechat se unášet. Bravo.