Report z Drumwave – Divadlo 29, 11.11.2008

Projekt snažící se prezentovat bicí v různých podobách, rolích a žánrech se rozhodl zrealizovat Martin Vajgl. Přizval k sobě bubeníky Klaudu Kryšpína, Tomáše Kašpara a klávesistu Zdeňka Zdeňka a vyrazili na turné po České republice. Jednou ze zastávek bylo i Divadlo 29 v Pardubicích. A to ne jen tak ledajakou…

Divadlo 29 totiž bylo vybráno pro pořízení videozáznamu, který poslouží pro plánované DVD projektu. Propagace tentokráte zafungovala na výbornou a klub byl pořádně naplněn. Takovou návštěvu již dlouho nepamatuji. Na české scéně jde o zcela jedinečný projekt, to je myslím jasné. Velmi se mi líbí pojetí celé věci. Martin Vajgl jakoby chtěl ukázat, že všechno jde, když se chce. Důkazem budiž i výrazný merchandise v podobě triček, kšiltovek, plakátů, podpisových karet, odznaků atd. Opravdu v tomto směru nelze nic vytknout. Po nezbytných přípravách kamerové techniky, zvuku a světel se mohlo začít.

Martin Vajgl celý večer „vykopl“ sólovým výstupem, načež se postupně přidali další členové. Vrchol koncertního setu pro mě přišel poměrně záhy, když Klauda Kryšpín zahrál dvě skladby od Venduly Kašpárkové. To mě opravdu bavilo. Pak se Klauda od bicích odporoučel a znovu za ně usedl až téměř na konci celého koncertu. Šlo hlavně o prezentaci bicích, takže je nasnadě, že podobný koncert asi nejvíce ocení bubeníci. Mně osobně tam místy chyběly i jiné nástroje, které by přeci jen vystoupení přiblížily ještě více „hudbě“ a dodaly by mu možná ten správný strhující ráz. Poněkud nepřirozeně až nudně na mě působily velice zdlouhavé monology Martina mezi skladbami. Někdy snad mluvil až pět minut, třeba když uváděl kompozici o lázeňském bubeníkovi, s detailním vylíčením příběhu. Inu proti gustu žádný dišputát, já bych však volil méně povídání a více hudby. Jinak samozřejmě všechny skladby byly zahrány precizně, s patřičnou technickou vyspělostí a budu-li to brát jakožto propagovanou ukázku bicích ve všech možných žánrech, tak myslím, že se zdařila zcela. Hrálo se v podstatě od jazzu až po tvrdý rock, na konci dokonce došlo i na parodii techna. Jak jsem již řekl, zahráno vše bylo perfektně, jen mi tam občas chyběl potřebný feeling, třeba u těch jazzových věcí. Ale nelze takovýto koncert hodnotit jakožto nějaký regulérní vystoupení hudební formace. Právě díky širokému rozpětí repertoáru a již zmíněnému vzdělávacímu podtextu a charakteru celé akce. Program trval dvě hodiny a nikdy výrazně nenudil, což je také velmi milé zjištění. Bubeníci museli odcházet totálně nadšeni. Já jsem po koncertu zakoupil DVD Pražského výběru 2 za symbolických 50 Kč, nechal jsem si vystoupivší umělce podepsat a vydal jsem se k domovu. Přeji Drumwave hodně dalších úspěchů a aby se DVD pořízené v Pardubicích vydařilo. Rovněž tak i Pražskému výběru 2 :-)