O české kontrabasové škole se dlouhá léta mluví právem. Výteční hráči na tento nástroj nám nikdy nechyběli a dva z nich se dostali do absolutní jazzové špičky: Miroslav Vitouš a Jiří Mráz. Luděk Hulan k nim sice nepatřil, zato na domácí scéně platil za jednoho z nejzapálenějších a nejaktivnějších jazzmanů. Nahrávka komba, sestaveného příležitostně vesměs z Hulanových spoluhráčů, je poctou tomuto basistovi (ale i aranžérovi, skladateli, kapelníkovi, vokalistovi, organizátorovi a propagátorovi jazzu) Byla pořízena živě, čemuž odpovídá duch nahrávky.

JazzSanatorium.jpgObsazení: Jana Koubková-voc,perc, Svatobor Macák-sax, Pavel Husička-tp, Zdeněk Kalhous-p, Vítek Švec-b, Antonín Viktora-g, Vladimír Žižka nebo Jaromír Helešic-dr,perc, hosté: Karel Růžička-p, Jiří Stivín-fl (každý pouze v jediné skladbě)
Skladby: Bluesová dvanáctka, Valčík pro Charlie Chaplina, Spinkej miláčku, Imaginární portrét Luďka Hulana, One Note Samba, Wendy, Take The „A“ Train, Greenery Blues, Do Do Do

Motto:
„Radostí z hudby ku zdraví duše.“ Luděk Hulan

První z deseti „tracků“ je „úlitbou bohu“: prezident Václav Klaus slovně uvádí vystoupení, které se konalo v rámci cyklu „Jazz na Hradě.“ Pak již následuje hudba.

Bluesová dvanáctka je pro Janu Koubkovou příležitost k představení členů skupiny; předvede pro ni typický scat a v sólech se představí všichni hudebníci. Valčík pro Charlie Chaplina jako snad nejlepším kouskem z Hulanova pera lze považovat za „český standard“ a právem patří na toto album. Chorusy mají Jana a Zdeněk Kalhous. Spinkej miláčku (Hulan) je typické hardbopové téma. Sólisticky se představí Zdeněk Kalhous, Svatobor Macák, Pavel Husička a Vítek Švec. Následuje sólové (více než patnáctiminutové) vystoupení prvního hosta koncertu, klavíristy Karla Růžičky. Imaginární portrét Luďka Hulana napsal Růžička pro tuto příležitost a je vrcholem celého alba. Je ukázkou jeho vysoké melodické a harmonické představivosti, jakož i instrumentační dovednosti (vč. střídání klavírních stylů). Pozorný posluchač si povšimne citací Hulana a standardu It´s Only a Paper Moon. One Note Samba (A. C. Jobim) je jedním z nejhranějších latinských evergreenů. Sólující Svatobor Macák zní téměř jako Stan Getz, chorus Antonína Viktory je (jako ostatně i jinde na tomto albu) úsporný. Krásná balada (altsaxofonisty) Paula Desmonda Wendy dá vyniknout (tenorsaxofonistovi) Svatoboru Macákovi. Následuje jazzový hit Také The „A“ Train (B. Strayhorn), což je příležitost pro Janu Koubkovou (zpívá český text) a sóla saxofonu, klavíru a kytary. Americký kytarista Grant Green napsal pomalé Greenery Blues. V sólech se vystřídají Pavel Husička (druhé sólo je dle zvuku hráno na křídlovku), Zdeněk Kalhous, Antonín Viktora a Vítek Švec. Koncert i nahrávku uzavírá pro posluchače vděčné (funkové) Do Do Do (autorem je Cannonballův bratr Nat Adderley). Představí se druhý host, Jiří Stivín (flétna s jeho typickými přefuky), nechybí vokál Jany a sóla všech ostatních hráčů.

Pokud bych měl (kromě Karla Růžičky) někoho vyzvednout, líbila se mi hra klavíristy Zdeňka Kalhouse, spolehlivý „spodek“ a dobře nazvučená basa Vítka Švece a potěšil výkon nestárnoucího Vladimíra Žižky, nestora našeho bubnování.

A na závěr ještě dvě poznámky. Album je výtvarně i obsahově slušně vypraveno. Drobnou chybičku (popis „Antonín Viktora“ u fota basisty) si čtenář bukletu opraví sám. Možná by uvnitř (místo jednoho ze dvou obrázků prezidenta) neškodil nějaký povedený fotoportrét Luďka Hulana pro ty mladší, kteří ho nepamatují (jeho foto na obalu je stylizované, což je v pořádku).

Nahráno živě – záznam z veřejného koncertu (datum neuveden).
Vydáno v r. 2004
Vydavatelství: Multisonic, 75,34; 1 CD

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*