Pokrm lásky, který nám předložili uvedení muzikanti je skutečně hodně výživný. V osobách Emila Viklického a Davida Wickinse (GB) se sešli dva lektoři Jazzové dílny (1995) ve Frýdlantu v Čechách. Ke spolupráci si přibrali vynikajícího saxofonistu Juliana Nicholase (GB), a aby síly byly vyrovnány, kontrabas obstaral Robert Balzar.708Emil Viklický – piano; Julian Nicholas – basklarinet, sopran a tenor saxofon; Rober Balzar – bass; Dave Wickins – drums

Lotos LT 0061-2 531; Recorded at Studio A Karlín, Prague August 1995
Total Time: 63:44

1.Weeping & Wayning; 2.Halloween; 3.Ginette; 4.An Aspen Leaf; 5.Chase; 6.Porthcawl; 7.Food Of Love; 8.Not Yet; 9.A Thousand Ships

Nutno hned z počátku podotknout,že spojení těchto čtyř jazzmanů bylo více než šťastné a na CD je to slyšet. Čtyři skladby jsou z pera Emila Viklického, tři Juliana Nicholase, jedna je od Roberta Balzara a jedna skladba je uvedena jako dílo kolektivní.

Hru i skladby Emila Viklického nejlépe vystihuje poklona, kterou mu „vysekl“ Chris Parker v londýnských Timesech (22.prosince 1997), kde napsal: „Emil Viklický je báječně lyrický, přesto robusní pianista, jehož hra je plná dynamických a struktuálních jemností.“ Přesně v tomto duchu se nesou skladby i na uvedeném CD. Muzikanti spolu výborně komunikují, takže jednotlivé motivy a témata jsou pečlivě opracovávána až do vyčerpání možností. V titulní skladbě Julian Nicholas podával pokrm přímo neobvykle servírovaný na basklarinet a možná je škoda, že tento nástroj není v jazzu využívaný, protože jeho temný a zádumčivý tón dovede vyjádřit mnohé.

CD je vyrovnané i v síle jednotlivých skladeb a tak i když Robert Balzar má na CD jen jednu pecku, přesto jeho balada určitě zaujme. Totéž lze říci i ostatních skladbách. Pro milovníky dobrého jazzu, sklenky kvalitního moku, jazzové pohody a pěkného duševního relaxu je CD jako dělané.

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*