„Je teplý, slunečný den a já sedím venku a poslouchám Milese. Groovy jsou tak přesné, jako dlaždice. Hranaté melodické výbuchy se prodírají přes funk jako svěží vánek, který dráždí smysly. Keyboardy, trumpety a kytary tančí jako sluneční svit, který zrcadlí vodu. Exotické tonality koření smysly. Prostředí je familiární, ale hudba je nová, vzrušující a jiná.“
Musím přiznat, že hudba, o které tak imaginárně hovořil Steven Graybow (jazzový publicista), se na desce Miles To Miles skutečně nachází. Vždyť na ní hrají taková esa jako Michael Brecker, Dean Brown, Nicholas Payton, David Sanchez či Jason Miles. Deska je plná barev a proměn hned od samého začátku a odkaz Milese zde nepochybně někde vězí. Krásné ale je, že umělci tomu dali vlastní ráz. Vlastní provedení Milesovy Flamenco Sketches je na desce jediná skladba od Milese. Jedná se o vzpomínkové album. Je to pohlednice vyslaná Milesovi a je na ní vyfocen Milesův svět. Názvy skladeb jako Bikini, New Worlds či Ferrari Miles moc dobře znal.
Dalším rozměrem desky je její rozmanitost. Cílem bylo sladit DJ složení, klasickou španělku, francouzský zpěvný ambient, který zvýrazňuje všechny plochy, které můžete v jedné chvíli slyšet. A ještě do toho všeho zabudovat odkaz Milese. Je v tom trochu funky, groovu a trochu vzrušující melodičnosti.
Za rychlého řazení ve „Ferrari“ vstupuje do první skladby DJ Logic sratchováním a zařadí potřebnou rychlost. Tuto skladbu doprovází energický funky rytmus na kterém staví Michael Brecker svou melodii. Hudba u některých kusů přechází až do pojetí smooth jazzu, ale celkově se pohybuje na pomezí smooth, acid jazzu a funky. Ovšem skutečné vybočení znamená půlminutový vstup Marca Antoina s akustickou kytarou a za zvuků flamenca vstupuje do skladby „Flamenco Sketches“, která se pak opět ponořuje do stylů zmíněných výše. Skladba „New Worlds“, která desku symbolicky uzavírá jakoby skutečně hledala nové světy. Je to zádumčivá a pátrající hymna a skutečně jsem nezažil mnoho alb, jejichž děj se takto elegantně ukončuje.