Od vydání nového CD Pata Methenyho uplynuly bezmála čtyři měsíce a vy všichni, naši čtenáři, jste doposud neměli možnost recenzi na toto album číst.. Hlavní důvod hledejte přímo u autora. Jeho deska je úžasným počinem, který se nedá hodnotit po několika posleších. Posloucháte ho měsíc? Myslíte, že to bude stačit …. Jste na omylu. Při každém poslechu se vám objeví nový rozměr, o kterém byste před nějakou tou chvíli vůbec netušili. Pat Metheny hraje jazz, který se ovšem dá považovat svojí koncepcí za opus vážné hudby.

mathenyV téměř sedmdesáti minutách Metheny připravil uším posluchačů neuvěřitelný zážitek. Již z názvu skladeb je patrné, že koncepce alba je blízká symfonické hudbě. Je zde úvodní píseň, která celé album otevírá a je jakousi branou do světa The Way Up. Další tři skladby by klidně mohly být zapsány na CD jako jedna velká stopa. Koncepce je založená na ústředním motivu, který není nijak složitý. Budete si ho pamatovat hned po prvním poslechu a budete si ho podvědomě zpívat. Tento motiv se v rámci alba ještě několikrát objeví. V každém případě ale nikdy tak, že byste si řekli „a teď jsem to čekal“. Vážení posluchači, návrat k hlavnímu motivu je tak nečekaný, že si budete muset album zastavit, vrátit o několik málo sekund zpět, abyste si ověřili jestli je to skutečně pravda a nebo jestli vás ošálily smysly. Skupina Pata Methenyho se na desce pohybuje v neočekávaných vlnách bouřlivosti a klidu. Je neuvěřitelné z jakou lehkostí celý soubor přechází z jednoho motivu na další. Vše je proloženo nečekanými stoptimy, breaky, a změnami harmonie. Zajímavou a netradiční kulisu albu zároveň dodává harmonika Grégoira Mareta, který podkresluje zvuk kytar, ale zároveň se ujímá ústředního vedení ke konci druhé části. Je ale potřeba dodat, že na této desce nemá téměř žádný význam rozebírat individuality, protože všichni společně pracují na jednom jediném, a to šlapajícím stroji Pat Metheny Group, který vyprodukoval The Way Up.

Pat Metheny se na desce pohybuje, jak už bylo řečeno na pomezí mnoha jazzových žánrů. Je to fusion se vším všudy. Zaslechnete zde typický jazz šedesátých let, ale na druhou stranu slyšíte hard rockové postupy let sedmdesátých posazené do jazzové roviny. Ke všemu tomu má deska zvuk charakteristický pro několik posledních desek Pat Metheny Group. To, že se PatMetheny ohání slovy, že album je nejambicióznějším projektem skupiny, není od věci. Myslím si, že se nemýlil a připravil nám zážitek, ke kterému se budeme velice rádi vracet.
Připomínám jen, že Pat Metheny v rámci svého turné zavítá se svojí skupinou 23. května do Velkého sálu Lucerny, kde nám tento počin představí v živém podání. U toho byste neměli chybět!!!

vydavatel: Warner Music / Nonesuch
datum vydání: 31.1.2005
1. Opening 5:17
2. Part One 26:27
3. Part Two 20:29
4. Part Three 15:54

Skladby: Pat Metheny – guitars
Lyle Mays – piano
Steve Rodby – double bass
Cuong Vu – trumpett
Antonio Sanchez – drums
Grégoire Maret – harmoniic
Nando Lauria – guitar

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.